Centrální příjem by byl totiž ekonomicky levnější a výrazně by usnadnil práci personálu a přinesl by i větší komfort pro pacienty. ČTK to řekl náměstek pro léčebně preventivní péči Libor Chvíla.
Léčebna otevřená v roce 1889 byla podle Chvíli tehdy postavena velmi moderně pavilónovým systémem, nicméně tato koncepce je 125 let stará. „Tehdy byl pavilónový systém zcela úžasný, ale neodpovídá současným finančním možnostem. Jsou to pavilóny, kde se vleze plus mínus dvacet pacientů, jsou na patro a nemají výtah. Psychiatrická léčebna by vysloveně nezbytně potřebovala zhruba 60 lůžek příjmového oddělení,“ řekl Chvíla.
Nemocnice už má pro nový objekt vybrán i vhodný pozemek přímo v areálu zařízení, nedaleko od jeho nynějšího vstupu. „Máme na to už připravenou studii, rozpracováváme to do podoby projektu, ale bude na to nutná částka nějakých 110 až 120 milionů korun. Výrazně by to zekonomizovalo provoz léčebny,“ řekl Chvíla.
Podle něj totiž nyní v areálu funguje několik malých přijímacích oddělení a jejich centralizace by vše zjednodušila. „Bohužel na to nejsou evropské peníze, musí to řešit ministerstvo a vláda jako přímou investici,“ podotkl Chvíla.
Součástí objektu by měly být i prostory pro soudní síň. „Se změnou zákonů potřebujeme něco, co by se dalo nazvat soudní síní, protože o všech pacientech, kteří nejsou přijati dobrovolně, musí ve velmi krátké době rozhodnout soud, že to nebylo proti zásadám demokracie a pošlapávání lidských práv. K tomu je potřebná místnost, kde bude soudce, zapisovatel, obhájce, případně zmocněnec a dotyčný klient,“ vysvětlil Chvíla. Na uzavřených odděleních, která jsou mnohdy přeplněná, je problém vůbec takovou místnost vyčlenit. „Nedá se to zase udělat někde o dvě budovy jinde, protože převádět člověka, který potřebuje intenzivní péči, je v podstatě nebezpečné a pro něj ohrožující. Takže potřebujeme soudní síň,“ řekl Chvíla.
K dalším velkým nedostatkům, které vnímá, patří i vnitřní vybavení. „V tom cítíme obrovské nedostatky, ale je to otázka, do čeho se má investovat. Jestli do programů, to znamená do lidí a zaměstnanců, pak jsou peníze na mzdy, ale už nezbývá na to, aby se objekty vybavily nábytkem,“ uvedl Chvíla.
Podle něj psychiatrie stále zůstává v tuzemsku finančně podhodnoceným oborem. Finanční částky, které jsou do této oblasti vkládány například v západní Evropě a v Česku, jsou nesrovnatelné. Přesto se Chvíla domnívá, že i v těchto podmínkách tento obor snese srovnání se světem. „Nabízíme srovnatelnou kvalitu ve velmi ošuntělém kabátě. Výhodou tohoto oboru je otevřenost světu. Člověk, který je jazykově vybavený a je schopen prezentovat své výsledky, může jezdit na odborné akce, konfrontovat to, co se děje ve světě. A v podstatě nikde se neztratíme, všude ty výsledky, které jsou, jsou přijímány,“ řekl Chvíla.
Léčebna byla původně určena asi pro 400 pacientů, postupně se její kapacita navýšila až na 1200. V současné době má k dispozici přibližně 870 lůžek a je využívána ze zhruba 98 procent, za rok eviduje okolo 5000 příjmů. Název Psychiatrická nemocnice v Opavě (dříve Psychiatrická léčebna v Opavě) používá zařízení, které zaměstnává asi 900 lidí, od loňského roku. Poskytuje kompletní spektrum psychiatrické péče, tedy léčbu psychóz, neuróz či léčbu závislostí, ať už se jedná o alkohol nebo jiné návykové látky či gambling. Zajišťuje rovněž sexuologickou léčbu. Psychiatrická nemocnice je zdravotnické zařízení a je příspěvkovou organizací jejímž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví.