Ve studii nazvané Reforma systému psychiatrické péče: mezinárodní politika, zkušenost a doporučení porovnali tuzemský systém se 30 státy Evropy a dali doporučení pro chystanou českou reformu. ČTK studii získala ještě před jejím vydáním.
„Nechtěli jsme ukázat, kdo je lepší či horší. Zjišťovali jsme, do jakého klubu evropských států v organizaci psychiatrické péče patříme a jaké jsou trendy,“ řekl ČTK autor analýzy Petr Winkler. „Nejblíže se ve struktuře péče podobáme Bulharsku, Rumunsku, Gruzii, Černé Hoře a Lotyšsku,“ doplnil spoluautor Filip Španiel.
Podle studie se reformy v Evropě ubíraly zhruba stejným směrem, v každé zemi jinou rychlostí. Postupné byly v Británii, radikální změnou byly nastoleny v Itálii. Západoevropské země léčebny buď zrušily, nebo zmenšily. Všechny léčebny zrušila Itálie. Jejími zkušenostmi argumentují kritici, v ČR není podle nich dostatečná síť komunitní péče, a tak prý hrozí, že duševně nemocní skončí na ulici nebo ve vězení.
V zemích bývalého východního bloku jsou systémy většinou stále centralizované, lůžka jsou hlavně ve velkých léčebnách.
V západní Evropě je situace rozdílná. V Itálii, Finsku, Švédsku a Británii byly zrušeny všechny léčebny, v Německu, Belgii, Francii a Nizozemsku zůstala v léčebnách velká část lůžek, jsou to ale menší léčebny. Dřív běžné léčebny s více než tisícem lůžek jsou v západní Evropě raritou, v ČR jich je několik.
Pokud se Česko hlásí k evropským hodnotám a trendům, a pokud se skutečně chce přiblížit vyspělým státům, musí podle doporučení studie přesunout část péče z velkých léčeben do komunit a do oboru také víc investovat.
Česká psychiatrie dostává 3,5 procenta peněz zdravotnictví, po reformě má mít pět procent, průměr EU je osm procent. Ministerstvo zdravotnictví spustí reformu příští rok, dá na ni do roku 2020 přes šest miliard korun z evropských fondů - zhruba čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Dvě až tři miliardy půjdou na vzdělávání zdravotníků a na kampaň na destigmatizaci psychiatrie.
Česká reforma začne změnou léčeben na psychiatrické nemocnice, akutní péče v nich posílí. Počty lůžek klesnou, ubytovací standard stoupne. Léčebny mohou zapojit své mobilní týmy do komunitní péče. Ve spolupráci s kraji vzniknou centra duševního zdraví, která budou koordinovat péči v regionech, jedno centrum na 100.000 obyvatel.
Ředitel Psychiatrického centra profesor Cyril Höschl se obává, aby reforma nevyústila v pouhé administrativní změny. Riziko vidí v tom, že by se psychiatrické nemocnice zapojily do komunitní péče. „Podobný veletoč by znamenal ovládnutí české psychiatrie přejmenovanými léčebnami. Komunitní péče v léčebnách je navíc protimluv, podobně jako nemůže být poskytována domácí péče v nemocnicích,“ řekl profesor ČTK.