Psycholožka: Pacient by si měl při závislosti sám řídit léčbu

5. 2. 2009 9:20
přidejte názor
Autor: Redakce
Budoucnost léčby závislostí spatřují někteří odborníci v takzvaném sebeřízení neboli selfmanagementu, kdy se závislý stane spoluzodpovědným za svou léčbu. Využívat osobní potenciál pacienta je něco, k čemu se bude nutné blížit, uvedla na semináři věnovanému sebeřízení v léčbě Magda Frouzová...


Budoucnost léčby závislostí spatřují někteří odborníci v takzvaném sebeřízení neboli selfmanagementu, kdy se závislý stane spoluzodpovědným za svou léčbu. Využívat osobní potenciál pacienta je něco, k čemu se bude nutné blížit, uvedla na semináři věnovanému sebeřízení v léčbě psycholožka Magda Frouzová. U běžných pacientů metodu podporuje i vedoucí Centra pro adiktologii v Praze Michal Miovský.

Zatímco dosud se podle Frouzové léčba soustředila na předcházení pacientova návratu k droze, při sebeřízení by měl závislý aktivně spolupracovat na léčbě. „Snažíme se mu (pacientovi) nabídnout, o co by mohl stát, a on si vybere, co mu vyhovuje,“ vysvětlila Frouzová, podle níž by lidé ve dvaceti měli přestat vinit své rodiče za to, co jsou, a začít se vychovávat sami. Nabídka terapeuta by podle psycholožky měla být tak atraktivní, že si ji pacient osvojí natolik, že si může posléze léčebný program sám vést.

Cílem sebeřízení je podle Frouzové sebekontrola, to znamená učit se chovat správně i tehdy, když se nikdo nedívá. Sebeřízení učí nejen zvládat drogu, ale i vlastní život, dělat vlastní život atraktivní, řekla psycholožka, podle které například krize znamená zároveň šanci něco změnit. „Pacient u selfmanagementu ví, že odborník mu leckdy rozumí víc než on sám sobě,“ uvedla.

Sebeřízení rozhodně patří mezi velmi efektivní metody u průměrného pacienta, řekl ČTK Miovský, podle něhož využití metody omezuje to, pokud se vyskytuje zároveň se závislostí i jiná těžká psychiatrická komplikace, například velmi těžká porucha osobnosti nebo těžká psychóza.

„U těch těžších pacientů je otázkou, jestli tento model bude nějakým výrazným posunem, protože tito lidé vyžadují opravdu speciální péči, ale u takového toho prostě 'průměrného' pacienta je skutečně pravděpodobné, že bude na toto kladen větší a větší důraz,“ řekl Miovský.

Podle vedoucího terapeutické komunity Petra Nevšímala se při sebeřízení v pacientovi buduje pozitivní vztah k němu samému. Podle něj trvá pět až šest neděl, než je schopen přejít z negativního nahlížení na kladné. I podle Frouzové je možné emoce pěstovat. „Je možné zvolit, jestli emoci prožiju, nebo změním,“ uvedla.

Účastníci semináře se shodli, že léčba závislosti je na dobré cestě, pokud je pacient otevřený, tvořivý a spokojený a zároveň jeho blízcí vyjadřují spokojenost. U někoho to trvá 25 let, jinému stačí jedna konzultace, řekla Frouzová.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?