Praha - Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Milana Maleny se to ale dá předpokládat. Výsledky by testů měly být do středy, od nich se budou odvíjet preventivní kroky. Vzorky prověří také laboratoř v britském Weybridge.
Jihočeský kraj v pondělí dopoledne svolal bezpečnostní radu, v pohotovosti jsou všechny složky integrovaného záchranného systému. Hejtman Jan Zahradník po jednání novinářům řekl, že není důvod k panice a kraj zatím nevyzývá k žádné zvláštní aktivitě, protože nález je ojedinělý a zatím nebyl zjištěn vysoce patogenní virus. „Lidé by se neměli znepokojovat, měli by se chovat, jak jim velí jejich instinkt,“ řekl hejtman.
Upozornil, že informace o případných dalších podezřelých nálezech přijímá policie, hasičský záchranný sbor i zdravotnická záchranná služba. „Všichni jsou připraveni okamžitě reagovat,“ dodal s tím, že kraj má kontakty na obce a je v případě potřeby schopen je velmi rychle předat veterinární správě.
Labuť nalezena minulé pondělí
Nákaza se projevila u jedné labutě nalezené minulé pondělí u mostu v Hluboké nad Vltavou-Zámostí. „Nález pravděpodobně nahlásili občané Hluboké, my jsme dostali informaci prostřednictvím policie a veterinární inspektor zajistil odebrání labutě na laboratorní vyšetření,“ řekl ředitel krajské veterinární správy František Kouba. Zdůraznil, že minulý týden tam už žádná jiná uhynulá labuť nebyla objevena.
Protože nákaza byla zjištěna u volně žijícího ptáka, nikoli u chovu drůbeže, neměla by být podle Kouby další opatření tak razantní, jako například na německé Rujaně. Dnes jihočeští veterináři zatím na mapě vytyčují pásma ochrany a dozoru a začali monitorovat situaci; ve spolupráci s obcemi udělají soupis hospodářství, kde se chová drůbež.
Nakažlivá forma viru?
Pokud se potvrdí silně nakažlivá forma viru, přijme jihočeská veterinární správa mimořádná opatření. Jejich základem je vymezení rizikových pásem v poloměru tři a deset kilometrů od místa výskytu nakaženého ptáka. V této oblasti by se provedlo sčítání veškeré drůbeže. V užší zóně ochrany by se nesměla žádná drůbež chovat venku. Platil by také zákaz jejích přesunů včetně produktů. V celém pásmu deset kilometrů by platil zpřísněný dozor nad stavem chovů, včetně případné dezinfekce vozidel, která na drůbeží farmy vjíždí. Ostatní dopravy by se ptačí chřipka dotknout neměla.
„Může se také ukázat, že to nebude ta vysoce patogenní forma viru a pak není důvod k těm opatřením,“ řekl novinářům ministr zemědělství Jan Mládek. Ptačí chřipka je nebezpečná nemoc, ale není důvod k jakékoli panice, dodal.
Zatím jen veterinární problém
Nákaza se již objevila v téměř celé Evropě, včetně všech těsných sousedů Česka. V tuzemsku byla nakažená labuť nalezena minulé pondělí. Vyšetření začalo ve středu a do dnešního rána trvalo potvrzení viru H5. Odborníci očekávali, že nákaza přijde s oteplením, což se také potvrdilo. Rozmrzající vodní plochy totiž lákají labutě z Rakouska a Německa, kde už ptačí chřipku zaznamenali.
Pokud by se nákaza dostala do chovu, budou všechna zvířata utracena a zlikvidována v nejbližším asanačním podniku. Chovateli i drobnému by podle veterinárního zákona příslušela náhrada. Také v tomto případě se vymezí tří a desetikilometrové ochranné zóny se zpřísněnými pravidly.
Chřipka je podle odborníků v Evropě především veterinární problém, lidem riziko takřka nehrozí. Někteří vědci se ale obávají toho, že zvířecí chřipkové viry, které se dosud z člověka na člověka nepřenášejí, by mohly zmutovat a šířit se mezi lidmi.
U nemocného musí být léčba antivirotiky zahájena nejpozději do 48 hodin po vypuknutí příznaků, jinak hrozí její selhání. V počáteční fázi se projevy ptačí chřipky neliší od běžné sezónní chřipky. Významným vodítkem pro lékaře je informace pacienta, zda v posledních sedmi dnech nepobýval v postižených oblastech a nebyl v kontaktu s domácími či divokými ptáky či s jejich výkaly.
Čt24.cz