TISKOVÁ ZPRÁVA PTC
Již od pátku 13. 3. 2015 je v péči PTC desetiletá školačka Martina. Obětí a rukojmím ředitele Kabátka naštěstí díky PTC nebude, ale všichni pojištěnci VZP tedy 60% českých občanů by mohlo být ohroženo. Dlouhodobé odmítání, nečinnost v jednání o smlouvě a nyní i komunikační hyenismus je důkazem neschopnosti a arogance vedení největší pojišťovny.
Celá VZP, její vedení, správní rada i veřejnost dostali informaci cca před 6 měsíci o cenových podmínkách PTC pro nesmluvní partnery. Zatímco zaměstnanecké pojišťovny okamžitě začaly jednat a na přelomu roku byly připravené uzavřít s PTC smlouvu s výhodnými podmínkami, VZP dále pokračuje ve své strategii nicnedělání a nyní i lživé propagandy. Vedení VZP po celou dobu tvrdí, že má zajištěnu protonovou léčbu pro všechny pacienty, kteří ji potřebují a to v Mnichově. Případ školačky z Prahy je dalším důkazem toho, že celou dobu VZP lže. Bylo to paradoxně PTC, které začalo pátrat po osudu malé pacientky a připravovat se na její léčbu. I bez faktické úhrady za malou pacientku vzalo PTC dítě do péče již v pátek 13. 3. 2015. Útoky VZP na vedení PTC jsou nehorázné a mají bulvární charakter.
Vedení VZP se nyní snaží poštvat veřejnost proti PTC a neváhá k tomu zneužít malého pacienta. Není pravdou, že PTC požaduje za ozařování dvakrát tolik, než si účtovalo před pár měsíci. Pokud pan ředitel Kabátek doteď nepochopil, že ceny za léčbu dospělého pacienta a dítěte se celosvětově liší díky náročnosti léčby dětského pacienta, je to pouze dalším důkazem jeho nekompetence. Už v říjnu 2014 byl vyrozuměn, že cena pro nesmluvní partnery za léčbu dospělého činí 39.723,45 Kč/za den ozařování a za dětského pacienta 55.200,- Kč/za den ozařování. Na předvánoční schůzce ředitel Kabátek řekl, že nemá mandát k jednání a prakticky tak smlouvu jako již několikrát odmítl.
Nyní se VZP hystericky schovává za pacienta a svaluje vinu na PTC, ačkoli již dříve výše uvedenou cenu za pacienta akceptovala a předem uhradila, naposledy v únoru 2015. Úhrada předem je po VZP požadována proto, jelikož za minulý rok eviduje protonové centrum dluh VZP za odléčené pacienty ve výši 2.865.646,33 Kč.
Zoufalost pojišťovny a ředitele Kabátka dokazuje i to, že místo toho, aby jednala a snažila se uzavřít smlouvu s PTC za stejně výhodných podmínek jako ostatní zdravotní pojišťovny, zbaběle útočí a očerňuje majitele PTC. Přitom to jsou právě oni, kteří pomáhají pacientům dostat se k protonové léčbě, nezřídka i vlastními finančními prostředky. Projekt protonového centra je od počátku transparentní a hladký průběh uzavření smluv se zaměstnaneckými pojišťovnami to jen dokazuje.
VZP tvrdí, že opakovaně nabídla PTC různé verze smlouvy. Opak je pravdou. Předložila jeden jediný návrh, ale ten nikdy nebyl určen k jednání. Ředitel Kabátek na každé schůzce ultimativně předložil návrh se slovy ‚k vyjednávání nemám od správní rady mandát‘. Paradoxem je, že VZP je ochotna akceptovat pouze ceny 26.000 Kč/za den ozařování, ten je uveden ve smlouvě z roku 2006, ale tu sama VZP nechala prohlásit za neplatnou. 60% občanů ČR pojištěnců VZP tak čelí situaci kdy v případě onkologického onemocnění je jejich přístup k protonové léčbě prakticky nulový. Ve světle dnešní kauzy se ukazuje, že ani informace o zajištění léčby v Mnichově není úplně pravdivá.
Příběh malé školačky, kterým chce VZP vzbudit emoce veřejnosti, vypadá bohužel ve světle těchto faktů trochu jinak:
Malá Martina, úplně normální školačka z Prahy, chodila do 5. třídy, hrála volejbal a tancovala. Ani ona ani její rodiče v té době netušili, jak zásadní bude pro jejich budoucnost, modrá plastiková kartička. Až do okamžiku než slyšeli od lékařů diagnózu „nádor na mozku“ nehrálo totiž číslo 111 na průkazu zdravotního pojištěnce žádnou roli. Teprve v okamžiku, kdy odborníci doporučili pro dívku jako jedinou možnou léčbu – protonovou terapii, ukázalo se identifikační číslo jediné státní zdravotní pojišťovny VZP jako problém. Ta totiž v praxi pro svoje pojištěnce hledala a hledá vždy jinou možnost než léčbu v pražském centru. A tak tomu bylo i teď. O malé Martině jako pacientce vhodné pro protonovou léčbu se lékaři PTC dozvěděli od svých kolegů ve FN Motol. V PTC čekali na oficiální poptávku léčby od pojišťovny, ale ta nepřicházela.
I když dětský léčebný protokol je velmi striktní a léčba se musí zahájit do určitého termínu po předchozích léčebných metodách, pojišťovna stále mlčela. Bylo to paradoxně PTC, které začalo pátrat po osudu malé pacientky a připravovat se na její léčbu. Zatímco na VZP dokumenty k žádosti hledali, PTC přijalo dívku k léčbě. VZP vědoma si svého dluhu i problému s neschopností zajistit dívce léčbu jinde, posléze připustila, že částku uhradí a rozjela mediální kampaň, ta ale není ničím jiným, než poslední křečí neschopného vedení VZP.
Fakta administrativního martyria při schvalování pacientky:
3. 3. – PTC obdrželo první informace z FN Motol
6. 3. – Motol zaslal žádost na VZP
9. 3. – PTC urguje žádost na VZP – VZP žádost nenachází
10. 3. – VZP po 4 dnech žádost nachází
11. 3. – PTC urguje VZP - několikrát
12. 3. – VZP pobočka Praha nemá informace – podklady si vyžádá z ústředí z datové schránky –
17:15 schválená indikace do protonového centra a předběžně souhlas s úhradou nákladů na protonovou terapii
13. 3. – bez úhrady za léčbu pacientka vzata do léčby – platba urgována
16. 3. – potvrzení o první části úhrady doručeno PTC, celá částka dosud neuhrazena
Doporučujeme všem občanům ČR, kteří chtějí mít možnost dostat se k protonové léčbě bez zbytečných administrativních překážek, aby si zvolili správnou pojišťovnu.
Praha 16. 3. 2015, Jana Kulhánková, Marketing Manager PTC