Novinářům to řekla tajemnice vládní rady Lucie Otáhalová. Podnět půjde do připomínkového řízení a vláda by měla uložit ministerstvu vnitra, aby tuto zákonnou úpravu zpracovalo, uvedla.
Výbor pro občanská a politická práva považuje za nutné, aby pravidla pro zpracování DNA byla upravena zákonem. Ten by se týkal jak orgánů činných v trestním řízení, tak soukromých společností, uvedl tajemník tajemník zmocněnce vlády Petr Koubek.
Zejména je potřeba podle výboru zákonem upravit fungování už existující Národní databáze DNA. Určit, jaké údaje může ukládat, jak dlouho, jak můžou být využívány, kdo k nim má přístup, kdo zajišťuje likvidaci a jaká jsou pravidla pro odebírání vzorků DNA.
Také je potřeba přesně stanovit okruh lidí, jimž může být vzorek DNA odebrán proti jejich vůli. Restriktivní odebírání se týká pachatelů závažných trestných činů, vždy je však nutno posoudit osobnost pachatele, upřesnila Otáhalová.
Nutné je určit pravidla pro nakládání s uchovanými vzorky DNA, umožnit třeba přezkoumatelnost analýzy. Také stanovit, komu můžou být informace z národní databáze předávány. Pamatovat je třeba i na práva toho, kdo vzorky poskytuje. Práva by měla být podle Otáhalové podobná jako v zákoně o ochraně osobních údajů. „Čili pokud je někde uchováván můj vzorek, mám právo přístupu k informacím o něm i žádat opravu,“ vysvětlila.
Ošetřit je třeba působnost soukromých zpracovatelů DNA jakož i zpracovávání DNA k výzkumným účelům. Zakázat se má využívání údajů ze soukromých nebo zdravotnických databází dalšími subjekty bez poskytnutí informovaného souhlasu, dodala.
Výbor formuloval deset zásad, kterých by se nový zákon měl držet. Měl by rovněž definovat základní pojmy, jako třeba co je vzorek, profil či analýza DNA, i určit instituce, které budou na regulaci dohlížet.