Ambulantní radiodiagnostika tak opět nese na svých bedrech nepřiměřený díl úspor podfinancovaného systému. Aby pracoviště dosáhly nominálně úhrad stejných, jako v roce 2010, musela by nákladovost na jednoho pacienta odpovídat 118% nákladů roku 2010 – především pro pouhých 98% historických obratů započtených v plné výši a pro pokles hodnoty bodu.
Opakovaně jsme prokázali, že ambulantní radiodiagnostika má v obratech sestupný trend – nutnost regulace nadprodukce, plynoucí z důvodové zprávy, pokládáme za mylnou a nevycházející z reality segmentu. Musíme konstatovat, že se několikátý rok po sobě snižuje podíl ambulantní radiodiagnostiky na nákladech zdravotnického systému.
Nikdo z kompetentních osob během uplynulých jednání nezpochybnil, že současné úhrady nepokrývají naše skutečné náklady. Grémium ambulantní radiodiagnostiky konstatuje, že stávající podfinancovaná úroveň segmentu nejenom že neumožňuje další rozvoj našich pracovišť, ale již neumožňuje ani prostou obnovu přístrojů. To v krátké době povede již k přímému ohrožení schopnosti udržet požadovanou míru kvality i bezpečnosti, zejména rentgenové diagnostiky.
Za nesolidní pokládáme tvrzení, že úhradová vyhláška bude uplatněna pouze v případech, kdy nedojde k jiné dohodě se zdravotními pojišťovnami – přinejmenším v našem segmentu se zdravotní pojišťovny úhradovou vyhláškou řídí prakticky u všech smluvních partnerů.
Za nezákonné pokládáme stanovení snížené výše úhrad pro akutní pacienty pojištěné u nesmluvních pojišťoven. Zdravotnické zařízení nesmí pacienta odmítnout, nelze proto krátit úhradu za poskytnutou zdravotní péči sazebníkem kalkulovanou nákladově – zdravotnické zařízení je takto zákonem nuceno dotovat zdravotní pojišťovnu s nedostatečně zajištěnou sítí smluvních partnerů.