„Zatím není určeno, na co by připojištění přesně bylo,“ řekl Právu v pondělí Rath.
Šance na přijetí tohoto bodu do volebního programu soc. dem. jsou velké.
Při připojištění je nutné rozdělit zdravotní péči na hrazenou ze zdravotního pojištění a nehrazenou. Částečně už to je i dnes, ale v Rathově pojetí by nehrazené péče mohlo být víc, prakticky vše, co se týká nadstandardních služeb.
„Rozsah by měla stanovit komise složená z ekonomů, zástupců pojišťoven, lékařů atd.,“ řekl Právu Rath.
Komise by určila pouze okruhy, na které by bylo možné se připojistit, a zdravotní pojišťovny by už podle svého uvážení program dopilovaly. Ve finančním vyjádření by zdravotní připojištění mohlo tvořit 10 až 15 % příjmů zdravotnictví.
Rath vysvětlil, že každá pojišťovna by nabízela svůj vlastní produkt, který by pojištěnci nabídla.
„Základní povinné pojištění by zůstalo na solidární úrovni v rozsahu, jako je nyní. Také výše odvodu na toto pojištění by byla stejná, a to 13,5 % z platu,“ řekl Rath.
„Pojišťovny by mohly klientům nabízet např. připojištění na nadstandardní služby v nemocnicích, ale i na některou specializovanou péči a zdravotní pomůcky, které se dnes hradí. Čím širší by bylo spektrum péče a služeb, tím dražší by připojištění bylo,“ soudí ministr.
Méně pojišťoven?
S komerčním připojištěním souvisí i „zjednodušení systému zdravotního pojištění“, jak se v návrhu Rathova programu píše.
„Umím si představit, že základní zdravotní pojištění bude poskytovat méně pojišťoven než současných devět. Nejsem pro jednu, ale pro dvě až šest. Ostatní by se mohly soustředit výhradně na komerční připojištění,“ řekl Rath.
Podle Ratha by členy správních rad zdravotních pojišťoven nemusela v budoucnu volit jen Sněmovna. Své zástupce by do nich jako dosud mohli posílat i zaměstnavatelé a zaměstnanci.
O přímé spoluúčasti pacienta na léčebných výkonech není v návrhu programu ani slovo. Jen v základních tezích se píše, že „ČSSD je pro standardní solidární systém západoevropského zdravotnictví a odmítá nevyzkoušené experimenty, se kterými přichází ODS v Modré šanci a které nemají obdobu v žádné civilizované zemi na světě (individuální účty, nemocnice jako obchodní společnosti, plošná privatizace nemocnic)“.
Rath přesto Právu řekl, že ČSSD se diskusi o zavedení přímé spoluúčasti pacienta nebrání. Dokonce v nedělní televizi se v tom shodl se stínovým ministrem financí ODS Vlastimilem Tlustým.
„Po volbách by měla probíhat seriózní diskuse o tom, zda například strava v nemocnicích má či nemá být spolufinancována pacientem, zda mají být poplatky za návštěvu u lékaře, pohotovostní službu, dopravu sanitkou atd.,“ řekl Rath.
Když debata ukáže, že většina společnosti je pro zavedení přímé spoluúčasti u lékaře, pak „proč ji nezavést“? Ministr ale soudí, že „k tomu by musela být široká politická shoda“.
Na dotaz, zda by měla tato spoluúčast určitý roční finanční strop, ministr řekl, že „v každém případě“.
ODS ústy Tlustého v neděli uvedla, že by nesměla přesáhnout 3000 korun ročně. Rath soudí, že ČSSD by byla rozhodně pro strop nižší. Neuvedl ale kolik. Už před třemi roky tehdejší ministryně zdravotnictví Marie Součková navrhovala 2500 Kč ročně, ale tuto výši stejně jako zavedení spoluúčasti ČSSD nikdy neschválila.
Václav Pergl, Právo