Méně muziky za více peněz. Taková opatření doporučuje v oboru zdravotní péče lékařská veřejnost. Paroubek se zároveň stane adresátem žádosti všech asociací nemocnic, které protestují proti dohodě Emmerové se zdravotními pojišťovnami.
Podle dohody by se měly dotace nemocnicím ve druhém pololetí snížit o tři procenta. O dalším postupu tak rozhodne místo ministryně zdravotnictví přímo předseda vlády.
Plán lékařské komory
Nejnovější návrh představila lékařská komora Emmerové včera. Autor, prezident komory David Rath, žádá úpravy seznamu výkonů. Dokument, který stanoví cenu za zdravotnické výkony, podle něj hluboce podceňuje lékařskou práci a zbytečně vysoko platí režii, náklady za léky a přístroje.
Pojišťovny návrh odmítly už minulý týden. Vypočítaly, že valorizace lékařských platů zvýší výdaje o 22 miliard, tedy víc než o desetinu. Takové peníze ale pojišťovny nemají a tvrdí, že změna by vedla ke krachu celého systému.
Rath však vysvětluje, že obavy jsou zbytečné. Na platy lékařů podle něj dnes jde třetina zdravotnických peněz. Pokud komora prosadí svůj plán, dostanou necelou polovinu. Výdaje pojišťoven se tím ale nezvýší, protože Rathův plán uspoří peníze jinde.
Pojišťovny dnes platí nemocnice i ambulantní lékaře v naprosté většině případů podle ročního paušálu, který má předem stanovený strop. Letos platí například systém, že nemocnice, která vykáže alespoň devět desetin loňských výkonů, má nárok na 103 procenta loňských dotací od pojišťoven.
Podle Rathova plánu zůstanou stejné stropy. Pokud bude práce lékařů lépe hrazena, naplní se stropy dříve a nemocnicím bude stačit méně výkonů, prý zhruba o pět až deset procent.
„Kdo rozumí zdravotnictví, vidí, že jiné řešení neexistuje. Dnes je nutné ubrat trochu plyn, zvolnit extrémně vytočenou spirálu výkonů,“ říká Rath a přitom podotýká: „Vláda může zvolit naši cestu, anebo uvolnit deset miliard.“
Emmerová chce miliardy
Rath tak připomíná dosavadní praxi sociálně demokratických vlád. Systém začal v roce 2000 zadlužovat ministr Bohumil Fišer, který nařídil pojišťovnám víc platit nemocnicím i ambulancím. Pojišťovny uvádějí, že od té doby vyrostly jejich příjmy o třetinu, náklady však o dvě třetiny.
Zaměstnanecké pojišťovny během té doby přišly o veškeré rezervy, největší VZP se průběžně zadlužuje. Vládám nezbývá nic jiného než systém pravidelně oddlužovat.
Poprvé vymohl mimořádnou pětimiliardovou dotaci počátkem roku 2002 Fišer, koncem roku 2003 získala mimořádných sedm miliard Marie Součková. Emmerová dnes navrhuje stabilizační plán, který má devatenáct bodů, především však od státu žádá pomoc ve výši šesti miliard.
Za čtyři miliardy by měla odkoupit Česká konsolidační agentura pohledávky VZP za zrušenými státními podniky. Zbylou částku doplatí vláda, která zvýší platby za státní pojištěnce. Tyto peníze udrží dotace nemocnicím i ve druhém pololetí na dnešní úrovni.
Mimořádnou dotaci má poskytnout ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten však nechce zdravotnictví zachraňovat dříve, než dostane věrohodný plán, jak zastavit spirálu zadlužování.
„Požadujeme skutečné a důsledné kroky v reálném čase a to, co zatím Ministerstvo zdravotnictví představilo, nám nestačí,“ tvrdí mluvčí financí Marek Zeman.
Spor Sobotky a Emmerové bude rozsouzen nejdříve v červnu. Mezitím dorazí na vládu petice nemocnic. „Požádáme premiéra, aby podpořil žádost ministryně,“ říká Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.
Julínek vidí krizi
Návrhy Ratha i Emmerové odmítá stínový ministr zdravotnictví za ODS, senátor Tomáš Julínek. „Doktor Rath je potenciální zdroj krize ve zdravotnictví,“ míní senátor, podle kterého je nutné dotace nemocnicím snížit.
„Otevřel by se prostor pojišťovnám, aby s jednotlivými nemocnicemi dohodly slušné ceny za rozumné množství péče,“ doporučuje Julínek.
Ani Rath neskrývá rizika svého plánu: může prodloužit čekací doby na plánované operace, třeba kyčelní náhrady. „Pacienti to ale ani nepoznají. Neznají přesné čekací doby. Prodloužení o pět dní bude pod rozlišovací schopností.“
Víc skeptická je mluvčí asociace velkých nemocnic, plzeňská ředitelka Jaroslava Kunová: „Když pojišťovny na platy nepřidají, zdravotní péče se dosti omezí.“
Tři kroky na záchranu
Seznam výkonů
Od července má platit ministerská vyhláška, která po deseti letech významně mění seznam lékařských výkonů a jejich ceny. Podle představy ministryně Emmerové a lékařské komory má především zvýšit cenu za práci lékařů.
Úhradová Vyhláška
Rovněž od července by se měly o třetinu snížit paušály, které platí pojišťovny nemocnicím. Emmerová slíbila, že paušály nebude nutné snížit, pokud vláda vyplatí mimořádnou dotaci.
Nařízení o platech
Třetí červencovou změnou má být vládní nařízení, které přikáže nemocnicím zvýšit platy lékařů o 7 procent. Poslechnout musí nemocnice, které mají status příspěvkové organizace.
Šéf lékařské komory David Rath přichází na Ministerstvo zdravotnictví, kde včera představil svůj plán. Ten počítá s tím, že na platy lékařů půjde necelá polovina peněz ve zdravotnictví. Dnes je to třetina.
Aleš Vojíř, Hospodářské noviny
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
Anna Czontalová, Nemocnice Podlesí
Moc dobře jsem nepochopila o čem je v článku řeč. Hned v třetí odstavci pan Aleš Vojíř píše, že se dotace nemocnicím ve druhém pololetí sníží o 3 procenta. Ja jsem dosud úhradu od pojišťoven považovala za platbu za provedenou práci ať už v nemocnici, nebo v ambulanci či u PL, zubaře atd.. Ale v závěru článku čtu, že cituji: „Úhradová Vyhláška rovněž od července by se měly o třetinu snížit paušály, které platí pojišťovny nemocnicím. “ Dosud jsem Hospodářským novinám věřila, ale třetina a 3% je velký rozdíl. Nebo pan Vojíř má na mysli dotace o kterých neví ani samotní poskytovatelé zdravotní péče? Pan Rath, který má pocit, že režie se ty roky, kdy došlo ke změnám v seznamu výkonu nezměnila, bych chtěla dodat. Paušální úhrada za léky připočená k ošetřovacímu dni se nezměnila od vzniku pojišťoven. Má snad pocit, že se v nemocnicích zastavil čas, nebo jim někdo prodá za ceny z roku 1-2? Asi ne, když chce větší peníze pro lékaře. Nezapomněl na ostatní personál SZP, NZP, PZP a techniky, pracující ve zdravotnictví? Z čeho se budou platit jejich mzdy? Neztratil se nám někde v honbě za penězi samotná nositel naší práce pacient? Za co ho pak chceme léčit? Ve zdravotnictví se používá i tzv spec zdrav materiál. Za co je nakoupí ZZ? A co obnova vybavení, které nám jaksi často pokulhává? Bez ozdravení to asi nepůjde! Ale ozdravení skutečného, ne byrokratického, že si přesypu peníze z pytlíčku do pytlíčku, obsah je stejný, ale já jsem dobrý, protože jsem se přece za Vás postavil, no ne?
MUDr.Tomáš Rozsíval
Článek v HN je snůškou nesmyslů a pokud jej čte laik, musí se cítit jako Alenka v říši divů. Pokud se k němu náhodou dostane nějaký normální lékař, jen rezignovaně pokýve hlavou a popsaný list papíru použije pro nějakou bohulibější činnost, než psaní o zdravotnictví. Je naprosto zřejmé, že tomu nikdo z těch lidí, kteří tam rozprávějí, nerozumí a přitom je to tak jednoduché! Za socialistické peníze nemůžete chtít kapitalistické zdravotnictví. Tož míru zdar a bojem za zdraví lidu !