Ministr zdravotnictví David Rath o sobě říká, že zná české zdravotnictví ze všech úhlů pohledu
Praha - David Rath řídí zdravotnictví po svém. A jak říká s konkrétními detaily své koncepce veřejnost seznámit nehodlá.
<brDAVID RATH O SVÉ KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ</BR
„Samozřejmě máme koncepci hotovou, ale nevidím jediný důvod, proč vlastní know-how, které je rozpracováno až třeba do detailu připojištění a změn zákonů, proč bych ho měl zveřejňovat. Já myslím, že základní informace pro voliče je to, co jsme dali do volebního programu. Ostatní vnímám jako technickou záležitost, pro kterou nevidím důvod ke zveřejnění.“
Před měsícem jste slíbil, že zveřejníte svoji koncepci? Kde je?
Samozřejmě máme koncepci hotovou, ale nevidím jediný důvod, proč vlastní know-how, které je rozpracováno až třeba do detailu připojištění a změn zákonů, proč bych ho měl zveřejňovat.
To není informace pro voliče?
Já myslím, že základní informace pro voliče je to, co jsme dali do volebního programu. Ostatní vnímám jako technickou záležitost, pro kterou nevidím důvod ke zveřejnění.
ODS svoji detailní koncepci vytvořenou senátorem Julínkem přeci zveřejnila.
Sama ODS ale při dotazech na konkrétní informace z koncepce, jako je spoluúčast pacientů, popřela, že to je oficiální koncepce jejich strany. Navíc neznám zemi, kde by Julínkův model fungoval.
O RAKOUSKÉ INSPIRACI
V jaké zemi jste tedy hledal inspiraci vy?
Nejvíc inspirující je pro mě rakouský systém, který je v rámci EU relativně bezproblémový. Tedy potýká se s menšími problémy než Francie či Velká Británie.
V čem se od Rakušanů chcete nechat konkrétně inspirovat?
Existencí většího počtu zdravotních pojišťoven. Systémem rozdělení povinného pojištění pro všechny, doplněného dobrovolným připojištěním. Systémem, založeným na pluralitě poskytovatelů zdravotnických služeb.
To znamená, že běžní lékaři zůstanou v režimu soukromých, ale posílí se propojení soukromých lékařů s nemocnicí. A existencí nemocnic, které mají neziskový charakter, doplněné privátními zařízeními, která ale jsou tak do jedné třetiny všech zařízení. To jsou body, které jsou pro nás nejdůležitější.
Do některých kroků jste se už pustil. Udělal jste si analýzu, zda jsou efektivní?
Zatím čekám na upřesnění dat za loňské poslední čtvrtletí. Z předběžných údajů vyplývá, že dynamika růstu nákladů se zbržďuje.
Samozřejmě že na to má vliv přísun peněz z České konsolidační agentury. Ale jen z prvních čísel nárůstu lékového trhu vyplývá, že v lednu lékový trh klesl o pět procent oproti lednu 2005. Z jednoho měsíce se ale nedá udělat závěr.
HLAVNÍ PODKLAD: VLASTNÍ ZKUŠENOST
Z jakých podkladů jste vycházel při formulování strategie pro uzdravení českého zdravotnictví?
Hlavním zdrojem byla má skoro jedenáctiletá zkušenost z prostředí zdravotnické politiky. Dovoluji si tvrdit, že málokdo v České republice zná systém českého zdravotnictví ze všech pozic a úhlů tak jako já.
Tvrdím, že jsem jeden z mála takových lidí. Když se mě na cokoliv zeptáte, jsem schopen vám říci, jak to bylo před pěti, deseti lety, jak je to dnes a jak je to i v některých okolních zemích. Čerpal jsem z toho, co jsem se těch jedenáct let učil.
Co jste si tedy z toho odnesl?
Už zhruba rok a půl mám připravený scénář kroků, které by bylo nutné po nástupu na post ministra provést. Těmi se dnes řídím.
Jaký je tedy váš plán?
Ty kroky bych rozdělil na dvě základní skupiny. V první je vše, co dělám teď, tedy akutní krizové řízení resortu, kdy je nutné situaci stabilizovat. Všechny kroky, které jsem plánoval a dělal, dělám s ohledem na to, že za pár měsíců jsou volby a celá tato mise může skončit.
Chtěl bych, aby za mým působením byly konkrétní reálné výsledky. Proto se nepouštím do systémových změn, které nemám šanci dotáhnout. Dělám pouze to, co je realizovatelné v tomto horizontu.
„Do konce roku by pacient měl mít možnost najít si na internetu informace například o tom, v jaké nemocnici léčí nejlépe infarkt,“ slibuje Rath.
Co je zahrnuto ve druhé skupině?
Do ní spadá volební program, tam jsem nastínil další pokračování ČSSD po volbách - pokud bude obsazovat toto ministerstvo.
Přestože je stručný, je tam několik velmi důležitých a konkrétních věcí. Za naprosto nejdůležitější považuji, že systém bude doplněn o dobrovolné připojištění. Je to zásadní krok k trvalejší stabilizaci systému.
O PLACENÍ ZA OPRAVU KAZŮ
Máte už představu, jak budete určovat, co už je „nadstandard“, a co ještě není?
To, co už je nadstandard, by nemělo říkat ministerstvo, ale tým odborníků. My jsme si zatím udělali analýzu zákonů, které je potřeba k existenci připojištění změnit. Pak sestavíme kvalifikovanou skupinu odborníků, lékařských ekonomů, ale i lidí, kteří se zabývají sociálním statutem obyvatel. Tým mám zatím jen v obrysech.
Opíral bych se o Českou lékařskou společnost J. E. Purkyně a vědeckou radu lékařské komory. A také o ekonomy zdravotních pojišťoven. Jejich práce bude trvat zhruba rok, za tu dobu by měli probrat celou medicínu, roztřídit všechny oblasti a určit, co v nich už je nadstandard.
Přesto - můžete nastínit, na co by se takové připojištění mohlo vztahovat?
Nejlépe se to demonstruje na stomatologii. Všude v Evropě není v základním pojištění, hradí se pouze bolestivé stavy, úrazy nebo nádory. Ten zbytek a největší část, jako například oprava kazu, nemá v povinném pojištění co dělat a patří do připojištění.
U nás stojí stomatologická péče ročně mezi sedmi a osmi miliardami. I kdybychom vyřadili z běžné péče jen polovinu stomatologických zákroků, ušetříme najednou tři miliardy.
Kolik z toho objemu peněz by mělo jít na komerční připojištění?
Nyní je spoluúčast pacientů necelých devět procent, a to jenom na léky. Připojištění by mělo znamenat pět až deset procent nad tento rámec. Smyslem je nechat více peněz v tom základním korytu, kde se léčí nejtěžší diagnózy. A řadě lidí dát možnost se připojistit a přilepšit.
O ŽEBŘÍČKU NEMOCNIC
Při svém nástupu na post ministra jste sliboval zavést hodnocení kvality péče. Je seznam nemocnic, který jste před časem zveřejnil, oním slibovaným hodnocením?
V tomto směru jsem udělal dva kroky. Předně jsem zřídil na hodnocení kvality speciální odbor. Dříve to bylo velmi roztříštěné a nesystematické. Druhým krokem byl onen žebříček nemocnic.
Ten je ale pacientovi k ničemu, nemyslíte?
Hlavně je k něčemu nám. Dáme dohromady skupiny odborných auditorů, kteří půjdou do těch „nejhorších“ nemocnic a ověří, zda sesbíraná data byla správná a proč měly tak špatný výsledek. To je začátek cesty.
„Všechny kroky, které jsem plánoval a dělal, dělám s ohledem na to, že za pár měsíců jsou volby a celá tato mise může skončit,“ přiznává ministr.
A její cíl? Kdy se bude moci občan dozvědět, kde tu kterou diagnózu léčí nejlépe?
Cílem je permanentně běžící systém hodnocení kvality nemocnic, který si každý bude moci najít na našich webových stránkách i na stránkách jednotlivých nemocnic.
Dali jsme nemocnicím za úkol, aby během prvního čtvrtletí začaly údaje potřebné k hodnocení kvality zveřejňovat na internetu.
Do konce roku by pak pacient měl mít možnost najít si například, v jaké nemocnici léčí nejlépe infarkt.
Nebojíte se toho, že Váš nevybíravý styl poškodí ČSSD v očích voličů? Přeci jenom popudil jste si proti sobě velkou skupinu lidí.
Nebojím se. Dělám ty věci, protože je považuji za správné, ne proto, aby se lidem líbily.
O PAROUBKOVI A ŠLOUFOVI
Nemáte strach, že budete muset zbrzdit nebo že ztratíte podporu premiéra Paroubka?
Všechny kroky jsou promyšlené, probrané s premiérem i ČSSD, tudíž nevidím důvod, proč by podpora nebyla. Někomu připadá můj styl problematický, ale většinou jen těm, kteří o tom systému vůbec nic neví.
Podléhají výkřikům lobbystických skupin. Bodejť by nekřičeli, protože tady v tom systému byl neuvěřitelný nepořádek a jim se v tom báječně žilo. Jestliže se z toho chaosu snažíte udělat pořádek, tak máte proti sobě nepřátele, kteří dokáží vyvinout enormní tlak a pocit, že veřejné mínění je proti vám.
Všichni, co o tom systému něco vědí, mi dávají za pravdu.
V čem vám pomůže Miroslav Šlouf?
Šlouf má velké zkušenosti s předvolební kampaní. Nepracuje pro mě, ale znám ho, takže když se potkáme, proč bych se ho nezeptal na jeho pohled na předvolební kampaň. Řekněte mi, kdo je tady známým odborníkem, aby za sebou měl tak úspěšnou volební kampaň. Chytrých lidí u nás není mnoho a každý má nějakou minulost.
Eliška Bártová a Ludvík Hradílek, Aktuálně.cz
Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz
Stanislav Novák
Rath: „Chytrých lidí u nás není mnoho a každý má nějakou minulost.“ Mezi námi, lidstvo pokročí dopředu pouze tehdy, poučí-li se z chyb historie. Joseph Goebbles byl mistrem a ministrem propagandy nacistického německa a TAKÉ TO BYL VYSOCE INTELIGENTNÍ ČLOVĚK. PŘESTO HISTORIE JEHO JEDNÁNÍ ODSOUDILA. Argumenty páně Ratha nesvědčí o ničem jiném než chorobné touze po moci, podobné, kterou trpěl Napoleon a po něm řada dalších velkých státníků (vzdělanému se objeví na jazyku hned několik dalších jmen). Všichni mají jedno společné: skončili na šibenici nebo s kulkou v čele.
Přemysl Dörr Dr.
Nemohu nereagovat na článek pana Nováka. Srovnání historické a neblaze proslulé postavy Goebelse a ministra zdravotnictví působí dosti nepatřičně. Čtenáře tohoto příspěvku autor vybízí k posouzení míry jeho vlastní zakomlexovanosti.
Vybírá ten nejbrutálnější příměr a jako by až svádí k trestu smrti. Ač pravicový volič, mám z příspěvku pana Nováka podobně smutné pocity, jako z dnešní pravice. Pane Nováku, aniž by jste chtěl, příspěvky vašeho typu paradoxně posilují pozici těch, jimž jsou adresovány. Stejně tak působí i nic víc, než ubohá kritika lídrů ODS vždy a všech kroků, které Paroubkova vláda udělá. Z těchto výkřiků je zřejmá jen chabost jejich osobností, stejně jako i vaše.