Očkování má začít po neděli u praktických lékařů a v očkovacích centrech a mělo by být hotovo do konce dubna. Lidé nebudou za očkování nic platit, a to ani třicetikorunový regulační poplatek. Vakcínu, případně antivirotikum, zaplatil stát a platbu za očkovací výkon mají zaplatit zdravotní pojišťovny.
Ministerstvo zdravotnictví ale podle Ratha neobjasnilo, jak při očkování postupovat a podle jaké právní normy by se měl tento program uskutečnit. Protože není vyhlášen krizový stav, nelze podle něj použít zákon o krizových situacích. Hejtman rovněž poukázal na to, že očkování je dobrovolné, a není známo, kolik lidí o ně projeví zájem. Není tudíž vyjasněno, jak to bude s hrazením provozu vakcinačních center.
Rath míní, že by to mělo činit ministerstvo zdravotnictví, protože platby ze zdravotního pojištění stačit nebudou, a to ani v případě, že by zájem o očkování byl velký. Chce proto předsedu vlády požádat, aby se do situace vložil a zajistil finanční zdroje. „Bez finančního krytí provozu je ohrožen chod vakcinačních center a vlastní nákup vakcín pak znamená zbytečně vyhozené prostředky ze státního rozpočtu,“ podotkla Mascheková.
Ministerstvo zdravotnictví je ale přesvědčeno, že postup očkování objasnilo dostatečně a za dostatečné považuje i finanční krytí. Argumenty Středočeského kraje v této oblasti proto označilo za zavádějící a pouze účelové.
„Dnes na jednání se zástupci krajů jednoznačně padlo, že legislativně se bude očkovat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví 258/2000 a bude využito Rozhodnutí o nařízení mimořádného opatření dle paragrafu 69 odstavce jedna, písmene H s odkazem na zákon č. 2 z roku 1969 ve znění pozdějších předpisů,“ uvedl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Podle něj si všechny kraje z 99 procent určily svá očkovací centra ve zdravotnických zařízeních nemocničního typu a nemusí tedy zajišťovat žádné mimořádné vybavení a využívají stávajících zařízených prostor nebo rozšiřování jejich pracovní doby. „Logicky jim tedy nevznikají žádné vícenáklady na provoz nějakého speciálního zařízení. V jejich případě se tedy jedná pouze o zajištění personálu na nezbytně nutnou dobu,“ konstatoval. Výkon za provedená očkování je těmto pracovníkům podle Sršně hrazen zdravotními pojišťovnami, vakcínu, injekční stříkačky a jehly obdrží zdarma na náklady státu.
„Výjimkou je Středočeský kraj, který si i navzdory několikerého doporučení ministerstva zdravotnictví zřídil zcela nelogicky svá očkovací centra při ambulancích lékařské služby první pomoci, kde není 24hodinový provoz a logicky tak mohou vznikat náklady spojené s provozováním těchto ambulancí mimo jejich provozní dobu,“ podotkl.
V Česku je od úterka první dodávka 95.000 vakcín. Vakcína proti prasečí chřipce vystačí pro téměř milion lidí, což je víc, než se původně plánovalo. Podle nových doporučení totiž místo dvou dávek postačí většině lidí pouze jedna. Z milionu dávek je jich určeno 713.000 pro pacienty se zdravotním rizikem, nerovná se to ale počtu očkovaných pacientů, protože část bude potřebovat dvě dávky. Dalších 137.000 dostanou zdravotníci a 150.000 dostanou lidé důležití pro chod státu. Ještě do konce roku by měla dorazit další várka vakcín tak, aby se stihli naočkovat druhou dávkou lidé po transplantacích, s vážnými poruchami imunity a s umělou ledvinou.
Virem prasečí chřipky už v Česku prokazatelně onemocnělo 633 lidí, od minulého týdne přibylo 147 nakažených. Virus už v ČR převažuje podle hygieniků nad běžnou chřipkou. V Česku zatím zemřeli tři lidé, kteří měli prasečí chřipku, u jednoho z nich ale byla příčinou úmrtí leukemie. Většina onemocnění však měla stále velmi mírný průběh.
khj kri mal