V prosinci minulého roku byla ustavena sněmovní vyšetřovací komise k prošetření hospodaření VZP. Od jejího vzniku některá média zdůrazňují, že komise nebude mít stejně žádný výstup: nejenže nepřinese žádné poznatky k hospodaření VZP, ale navíc bude stát daňové poplatníky další peníze.
Zlatým hřebem těchto informací pak je, když tyto názory veřejně šíří i někteří členové vyšetřovací komise. Smyslem takové propagandy je paralyzovat vyšetřování a již předem zpochybnit případné závěry.
Jako předseda komise bych rád zaujal stanovisko. Sněmovní zadání zní: „Úkolem vyšetřovací komise je objasnit, jak a proč vznikal dluh VZP a podíl managementu VZP na tomto dluhu. Dále zkontrolovat efektivitu vynakládaných finančních prostředků a souladu jejich využití s účelem, kterému má veřejné zdravotnictví sloužit.“
Jsem přesvědčen, že toto zadání je možné splnit. Dá se posoudit každý transfer peněz od pojišťovny ke zdravotnickým zařízením a jiným subjektům, dá se posoudit, kdo, kdy, co, komu a proč platil, kdo dal k tomu příkaz.
Komise má možnost pověřit analýzou expertní týmy, vyslýchat svědky (tito nesou za případnou klamnou výpověď trestní odpovědnost), má taky možnost vyžádat si k posouzení i takové dokumenty a podklady, které jinak lze odmítnout vydat komukoliv jinému.
Samozřejmě, neštěstím pro práci komise (a neštěstím pro české zdravotnictví vůbec) je zcela mimořádné zpolitizování problému. VZP obviňuje ministerstvo zdravotnictví a to viní management VZP.
Když bývalá ředitelka VZP Jiřina Musílková tvrdí, že zadlužení je způsobeno neadekvátními vyhláškami ministerstva o úhradách zdravotní péče, měla by toto tvrzení doložit. Dokonce se divím, že VZP dávno nepoložila na stůl analýzu, jakým způsobem ji vyhlášky ministerstva „ničí“.
Když ministr David Rath tvrdí, že to byla VZP, která svým „rozmařilým“ chováním zapříčiňuje dluhy, a že se peníze nevynakládají efektivně, měl by to rovněž doložit.
Zajisté může říkat každý z aktérů tohoto dramatu, co chce, ale pro posouzení a odhalení reality (pravdy, chcete-li) jsou důležitá čísla, grafy, tabulky -prostě důkazy.
Závěrem - fascinuje mne, jak jsme my, politici, schopni manipulovat sveřejným míněním. Zvláště to, jak se někdo snaží vysvětlit lidem, že nelze v žádném případě pořádně zjistit, co se stalo s jejich penězi, které jim stát nařizuje platit formou povinného zdravotního pojištění.
V ironické nadsázce lze říct, že černé je černé a bílé je bílé jenom tehdy, když to my politici odhlasujeme a když se nám to hodí. Objektivní realita je v lepším případě nepoznatelná, v horším případě vlastně ani neexistuje. Existuje jen virtuální mediální realita, která zhmotňuje naše přání…
Kolegům z komise, kteří sdílejí názor, že vyšetřovací komise je vlastně k ničemu, doporučuji, aby zanechali své skepse a snažili se společně v týmové spolupráci dobrat objasnění skutečností, které má komise ve svém zadání. V opačném případě bude lepší, když svoje místo uvolní někomu méně skeptickému, kdo má zájem pracovat.
Jozef Kubinyi, Právo
autor je předseda komise k VZP