Mnohé z fakultních nemocnic, které dostaly loni od státu 1,8 miliardy korun, hospodařily loni opět se ztrátou. V kladných číslech naopak skončily FN Motol, Fakultní nemocnice v Hradci Králové, v Ostravě a v Brně. Vůbec nejlépe je na tom Fakultní nemocnice v Plzni, která vykázala 25 milionový zisk. Jakým způsobem toho nemocnice dosáhla? Na dotazy Zdraví.Euro.cz odpovídá ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni Jaroslava Kunová…
Zatímco většina fakultních nemocnic v zemi skončila v milionových ztrátách, vaše nemocnice naopak vykázala 25 milionový zisk. Jak jste toho dosáhli?
Bez týmu kvalitních spolupracovníků by naše nemocnice tak dobrého výsledku nemohla dosáhnout. Dalším faktorem, který příznivě ovlivnil dlouhodobě dobré výsledky našeho hospodaření, je fakt, že Plzeňský kraj disponuje relativně řídkou sítí lůžkových zdravotnických zařízení a zdravotní péče v mnoha oborech je poskytována pouze ve FN Plzeň. Pacienti proto naši nemocnici vždy vyhledávali, což s sebou samozřejmě přineslo i finanční prostředky, které se pak promítly i do výše paušální platby, kterou dostáváme od jednotlivých zdravotních pojišťoven. Lepších výsledků našeho hospodaření dosahujeme také díky centralizací nákupů léků, spotřebního zdravotnického materiálu a dalších komodit s využitím výsledků nejrůznějších poptávkových či výběrových řízení. K dispozici máme též velmi kvalitní informační systém, který nám umožňuje zpětnou kontrolu. Velký důraz klademe též na motivaci jednotlivých pracovníků odpovědných za hospodaření, kteří jsou hodnoceni na základě předem stanovených pravidel.
Stále ale nechápu, čím se právě vaše nemocnice tak odlišuje od hospodaření ostatních nemocnic, které skončily v milionových ztrátách…
Nevím, jestli ostatní nemocnice mají takové množství výběrových řízení, jaké máme my. U nás se tato metoda výběru pro nákup zboží i služeb provádí jako prioritní a díky tomu můžeme opravdu výrazně ušetřit.
Snižovali jste náklady na léky?
Náklady na léky se nám podařilo snížit bez dopadu na pacienty, tj. snížením nákladů na jejich nákup či důrazem na dodržování pozitivního listu ze strany našich lékařů.
Šetřili jste na nákladech na personální vybavení nemocnice – propouštěli jste některé zaměstnance?
Určitě jsme neušetřili proto, že bychom propouštěli zaměstnance. Žádné snižování personálních stavů u nás neproběhlo. Máme díky takzvané systemizaci pracovních míst nastaveno potřebné množství personálu, takže rezervy v personální oblasti již nemáme. Celý systém sledování počtu pracovníků na jednotlivých pozicích je podporován novým software.
Nemocnice, které skončily ve ztrátě, uvedly, že měly mimo jiné velké výdaje na rekonstrukce budov, na pořizování nových přístrojů a podobně. Vy jste podobné výdaje neměli?
Všechny nemocnice mají investice. Také my samozřejmě průběžně rekonstruujeme budovy a obnovujeme zdravotnickou i jinou techniku. Za loňský rok jsme investovali 230 milionů z vlastních zdrojů. Díky dobrým výsledkům hospodaření jsme si mohli pořídit opravdu špičkové přístroje (např. PET/CT) a nabídnout tak našim pacientům nejmodernější metody diagnostiky a léčby. Velký důraz klademe na využitelnost jednotlivých přístrojů, kterou jsme schopni sledovat právě díky již výše zmiňovanému propracovanému informačnímu systému.
Dostanete vy osobně za tyto výsledky nemocnice nějakou odměnu? Jste nějak osobně finančně motivována své nemocnici ušetřit?
Hnacím motorem mého úsilí o vyrovnané hospodaření nemocnice rozhodně není osobní prospěch. Je však zřejmé, že ocenění výsledků vlastní práce potěší každého, tedy i mě.
Neobáváte se, že letos budou kvůli platnosti nového zákoníku práce výdaje nemocnice mnohem vyšší? Jak bude tento problém řešit vaše nemocnice?
Osobně mě mrzí, že nový zákoník práce byl ze strany některých profesních organizací (např. LOK) uchopen jako prostředek k prosazení zvýšení platů lékařů. Tomuto jistě legitimnímu požadavku však musí nejprve předcházet provedení systémových opatření, které zefektivní systém financování zdravotní péče, jako je např. zavedení motivačních poplatků zamezujících zneužívání systému zdravotního pojištění či redukce počtu akutních lůžek (v tomto případě je však třeba přikročit k uzavření celých oddělení či nemocnic). Dalším velkým problémem, který se ukázal v souvislosti s aplikací nového zákoníku práce, je nedostatek erudovaných lékařů na trhu práce. I řešení tohoto problému je však běh na dlouhou trať a bezpochyby s sebou přinese i nutnost zavést systémové změny do celého systému vzdělávání lékařů.
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz