Vadí vám, že se čeští politici nemohou rozhoupat k reformě zdravotnictví? Klid, nejsou výjimkou.
na rámcovém programu reformy zdravotnictví, první od dob říšského kancléře Otty von Bismarcka. Žádné ovace ale nenásledovaly, spíš velké zklamání. „Důležité cíle reformy zůstanou nenaplněné,“ napsal zklamaně konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Koalice tím ztrácí svoji legitimitu.“
V německém zdravotnictví se ročně utratí nějakých 240 miliard eur (na osobu je to přibližně čtyřikrát víc než v Česku). Cíl je přitom stejný jako ve všech dalších západních zemích: zastavit růst nákladů, zprůhlednit toky peněz a přitom nezhoršit kvalitu péče. Podle kritiků ale zůstalo jen u přání mimo jiné proto, že obě strany velké koalice šly do jednání se značně rozdílnými představami v hrubých rysech podobnými těm, které razí i česká levice a pravice. Výsledkem je to, že do německého zdravotnictví půjdou další peníze od občanů i ze státní kasy.
Pozor na piercing
Podle návrhu reformy by měly vzniknout takzvané zdravotní fondy, do nichž potečou finanční prostředky pro všechny pojišťovny. Mezi jednotlivými pojišťovnami, kterých je v Německu přes 250, by se tak měla zvýšit konkurenceschopnost, fond jim bude vyplácet paušální částky za každého pojištěného.
Největší novinkou reformy bude ale změna financování těchto fondů. Zdravotní pojištění, které před 150 lety zavedl právě Bismarck a které dlouhá léta úspěšně odolávalo všem reformám, má být financováno z odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů a vedle toho zvlášť také penězi přímo ze státní kasy. Tím chce vláda omezit závislost zdravotního pojištění na trhu práce. Vysoká nezaměstnanost přísun peněz do zdravotnictví snižuje, negativní vliv ale působí i opačně: německá pracovní síla je jednou z nejdražších v Evropě také kvůli vysokému zdravotnímu pojištění, které je v současnosti 14,2 procenta z vyměřovacího základu platu.
Paradoxní ale je, že pojistné se bude naopak zvyšovat. Do vzniku zmíněných zdravotních fondů v roce 2008 totiž musí zdravotní pojišťovny vyrovnat schodky ve svých rozpočtech, celkem sedm miliard eur. Sociální a křesťanští demokraté se proto rozhodli vzít víc peněz od občanů a od ledna 2007 zvýší zdravotní pojištění o půl procentního bodu na 14,7 procenta z vyměřovacího základu platu.
Navíc podle expertů zvýšení pojistného nestačí, proto ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová (SPD) plánuje na příští rok další úspory. Lékárny by měly poskytovat zdravotním pojišťovnám více slev. Ceny zdravotnických potřeb by se měly snížit tím, že na jejich výrobu budou vypisována výběrová řízení. Lékárny také dostanou povolení prodávat pilulky jednotlivě. Léčení například zánětu po piercingu si bude muset každý zaplatit sám. Vláda také připravuje zákon na zvýšení zdravotní prevence pro občany od 45 let. Návrh předpokládá zavedení bonusového systému, podobně jako u zubního lékaře.
Pokud někdo nebude chodit na preventivní prohlídky a později chronicky onemocní, bude si muset na léčbu připlatit. Pokud jde o finanční spoluúčast pacientů, tu už před dvěma lety zavedla Schröderova levicová vláda: za vyšetření u lékaře se platí deset eur (ale maximálně jednou za čtvrt roku).
Nová reforma zdravotnictví však narazila na kritiku ze všech stran.
Ozvali se zástupci křesťanských i sociálních demokratů, ale také opozice, zdravotní pojišťovny, svazy zdravotníků a nezávislí experti. Podle nich je třeba šetřit, nikoli přilévat do systému další státní peníze. Reforma prý nepřinese žádné zlepšení, zvyšuje se vliv byrokracie a systém se stává komplikovanějším. Podle propočtů opozičních Zelených by pojistné muselo stoupnout minimálně o celý jeden procentní bod, aby se zahladil dnešní deficit. Proti novému návrhu se také ohrazují zdravotnická zařízení. Nevědí, jak mají šetřit, když odbory a zemské vlády nedávno dohodly zvýšení platů lékařů.
Týden po podpisu programu reformy zdravotnictví, který teď ve formě zákona musí schválit parlament, se však koaliční partneři dostávají do stále většího sporu. Sociální demokraté, kteří chtějí reformu zdravotnictví financovat zvýšením daní, kritizují kancléřku Angelu Merkelovou, že nedodržela předem dohodnuté postupy. Merkelová však rozhodla, že po nedávném zvýšení daně z přidané hodnoty s dalším zvyšováním daní zatím nepočítá.
Bára Procházková , Respekt