V těchto dnech se opět rozhořela debata o doplatcích ve zdravotnictví, a to díky jednostranné prezentaci ministra Tomáše Julínka. Kdo však chce více peněz, ať taky zprůhlední, co dělá, a kolik za to má!
Na zdravotnictví padne v ČR asi 7,2 % hrubého domácího produktu, tedy méně procent než ve vyspělých státech Evropy. Je to, mimo jiné, způsobeno tím, že dost malá část nákladů je hrazena individuálně a komerčně, čímž by to podražilo.
Volat však po zvýšení spoluúčasti bez toho, že by se řádně zprůhlednil systém úhrad, je nepřijatelné. Proč asi jsou tajeny příjmy ambulantních specialistů? Protože jsou nepřiměřené a vlivem neobjektivně navýšených nákladových položek navíc zčásti nezdaněné.
Většina dohadů, jak dále se zdravotnictvím, odpadne, když uznáme, že musíme dodržovat právní závazky, které republika přijala.
Každý reformista, i když mu případně nezáleží na zájmech občanů, by si měl položit otázku, jak jsou jeho záměry v souladu s platným právním rámcem a jaké následky bude zamýšlená reforma mít.
Josef Mrázek, viceprezident Svazu pacientů , Právo