V této dvouleté lhůtě mohli nelékařští zdravotničtí pracovníci požádat o vydání osvědčení po prokázání odborné způsobilosti, zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti. V době „přechodného období“ bylo vydáno celkem 114 510 osvědčení (údaj je k 1. 4. 2006). Z celkového počtu žadatelů nebylo asi deseti procentům vyhověno, tj. osvědčení nemohlo být vydáno, a to nejčastěji (v 99 %) z důvodu nesplnění požadavku odborné způsobilosti. Mnoho zdravotnických pracovníků žádalo o osvědčení až na poslední chvíli. Například ve dnech 30. 3. a 31. 3. 2006 obdržela Uznávací jednotka v Brně zhruba 12 000 žádostí. Žádosti o vydání osvědčení, které byly přijaty podatelnou v Brně do konce února 2006, byly vyřízeny a osvědčení odeslána do konce března 2006. Žádosti, které podatelna v Brně obdržela v průběhu března, byly vyřízeny v měsíční zákonné lhůtě, stanovené zákonem č. 96/2004 Sb.
Neobdrželi jste dosud osvědčení?
Bohužel velký počet osvědčení, která byla žadatelům zaslána, se vrací poštou zpět na Uznávací jednotku do Brna jako nevyzvednutá. Nejčastější příčinou je nevyzvednutí zásilky (nerefl ektování oznámení o uložení zásilky nebo nebylo doručeno oznámení) a neznámý adresát (uvedení špatné adresy, přestěhování nebo adresa nečitelná a také překlep v adrese). V případě, že žadatel dosud osvědčení neobdržel, může kontaktovat infolinku registru (tel. 543 559 354) nebo přímo Uznávací jednotku v Brně (tel. 543 559 555). V dohledné době bude na internetových stránkách ministerstva zdravotnictví uveřejněn seznam osob, jejichž zásilka s osvědčením byla nedoručitelná.
Registrace po skončení přechodného období a možnost složení zkoušky
Podmínky pro vydání osvědčení po 1. 4. 2006 jsou již o něco přísnější. Kromě tří výše uvedených podmínek musí žadatel prokázat splnění 40 kreditních bodů za celoživotní vzdělávací aktivity. Přestože „přechodné období“ trvalo 2 roky, někteří zdravotničtí pracovníci nestihli o osvědčení požádat a žádosti podávají až nyní, těsně po skončení tohoto dvouletého období. Žádosti, které obdržela podatelna v Brně či na ministerstvu zdravotnictví v Praze do 31. 3. 2006 včetně, budou posuzovány podle přechodného ustanovení, tj. nebude vyžadováno prokázání 40 kreditních bodů. Rozhodující je tedy datum, kdy byla žádost přijata v jedné z výše uvedených podatelen. Datum uvedené na podacím lístku není podle platného správního řádu rozhodující, a nemůže být tudíž zohledňováno.
Pokud žadatel nesplňuje podmínku 40 kreditů za vzdělávací aktivity anebo podmínku výkonu zdravotnického povolání (tj. 1 rok v posledních 6 letech), má možnost získat osvědčení na základě úspěšně složené zkoušky v oboru. Vzhledem k tomu, že „přechodné období“ skončilo teprve nedávno, zkoušky se zatím ještě neuskutečnily a ke zkoušce se zatím ještě nikdo nepřihlásil. O složení zkoušky lze písemně požádat ministerstvo zdravotnictví.
Co odhalila registrace?
V průběhu zmíněných 2 let přechodného období, kdy kromě velkého počtu žádostí o registraci žádalo mnoho zdravotnických pracovníků i o posouzení odborné způsobilosti, bylo zjištěno mnoho případů nekvalifi kovaných zdravotnických pracovníků. To znamená, že například na pozici sestry pracovali dosud pracovníci, kteří neměli k výkonu činností sestry odpovídající vzdělání, byli kupř. maséry, dietními sestrami, nebo dokonce nebyli zdravotnickými pracovníky vůbec. Množství případů, při kterých byla odhalena nekvalifi kovanost pracovníka v určitém pracovním zařazení, je bohužel značné, lze hovořit o 10 % z celkového počtu žádostí.
Při snaze o zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče a zdravotní péče vůbec jde o varovné číslo. Z tohoto pohledu mělo vyřizování tak enormního počtu žádostí o posouzení kvalifi kace pracovníků ve zdravotnictví a systém registrace, při níž často dochází právě k odhalení nekvalifi kovanosti žadatele, „filtrační“význam.
Pozměňovací návrh zákona č. 96/2004 Sb. a jeho další osud
Na závěr mi dovolte informaci o poslaneckém návrhu zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, který byl předložen jako jeden z několika pozměňovacích návrhů zákonů k novelizaci zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a který již byl dne 5. 4. a 12. 4. 2006 projednáván v senátu. Návrh změny zákona č. 20/1966 Sb. byl senátem schválen, pozměňovací návrh zákona č. 96/2004 Sb. a některé další pozměňovací návrhy jiných zákonů byly však vypuštěny. O dalším osudu pozměňovacího návrhu zákona č. 96/2004 Sb. bude dále rozhodovat hlasování v poslanecké sněmovně, kde bude novelizace zákona č. 20/1966 Sb. s ostatními pozměňovacími návrhy zákonů opět projednávána.
V souvislosti s tím bych také ráda uvedla na pravou míru informaci uvedenou v časopise Sestra č. 4/2006, v článku ing. Ivy Merhautové, kde autorka uvádí hned několik nepřesností, z toho jednu naprosto zásadní. Zrušení možnosti zkoušky, která by umožnila získat osvědčení v případě, že zdravotnický pracovník nebude splňovat 40 kreditů nebo 1 rok výkonu povolání v posledních 6 letech (uvedeno v poslaneckém pozměňovacím návrhu zákona č. 96/2004 Sb.), v žádném případě nepovede ke ztrátě odborné způsobilosti, jak autorka uvádí. Konkrétně zmiňuje příklad dlouhodobé nemoci, mateřskou a rodičovskou dovolenou, tedy situace, které znesnadní získávání kreditních bodů nebo znemožní výkon povolání na dobu 6 let.
Zdravotnický pracovník, který není držitelem osvědčení podle zákona č. 96/2004 Sb., neztrácí svou odbornou způsobilost ve smyslu tohoto zákona, ale své povolání vykonává pod odborným dohledem registrovaného zdravotnického pracovníka. Vzhledem k neustálému vývoji medicíny je nezbytné, aby nejenom lékaři, ale i nelékařští zdravotničtí pracovníci udržovali krok s tímto vývojem. Šest let v medicíně je v současné době právě z hlediska vývoje velmi dlouhá doba, během které se změní řada postupů, metod, lékových forem atd. Registrace, resp. 6leté registrační období, s požadavkem udržování znalostí v souladu s nejnovějšími poznatky v ošetřovatelství a v medicíně jako takové a s požadavkem 1 roku výkonu povolání v posledních 6 letech, je prostředkem udržování dostatečné profesionality pracovníků, prostředkem pro zajištění kvality zdravotnických pracovníků, a tedy i kvalitní poskytované péče těmito pracovníky.
O autorovi: Mgr. Dagmar Prokopiusová, odbor vědy a vzdělávání MZ ČR