Republikáni totiž nemají dostatek hlasů na to, aby reformu odvolali i v Senátu. Horní komora se jejich návrhem navíc ani nehodlá zabývat. I kdyby jej ale Senát schválil, mohl by návrh ještě vetovat prezident.
Cílem reformy je zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionů nepojištěných Američanů. Pro republikány ale reforma představuje nepřípustný zásah státu do zdravotní péče, další zátěž pro již tak hodně zadlužené americké veřejné finance i pro americké firmy. Reforma podle nich ničí pracovní místa.
Dnešním hlasováním tak republikáni alespoň symbolicky splnili svůj slib voličům v nedávných parlamentních volbách, kde i kvůli odporu vůči reformě připravili demokraty o většinu ve sněmovně. Boj republikánů proti reformě tím ale nekončí. Ještě dnes chtějí přijmout ve sněmovně rezoluci, která několika sněmovním výborům přikáže vypracovat náhradu reformy zdravotnictví. Strana také chce reformu sabotovat přiškrcením peněz z federálního rozpočtu určených na její realizaci.
Republikáni hlasování o týden odložili kvůli zklidnění politické situace v zemi po nedávném útoku šíleného střelce na politické shromáždění členky Kongresu Gabrielly Giffordsové. Zmírnili také svá vyjádření na adresu zákona, byť se jejich odpor proti němu nijak nezmenšil. Reforma tak již podle nich „nezabíjí“ pracovní místa, ale pouze je „drtí“.
Strana říká, že místo rozsáhlé zdravotní reformy stačí upravit současný systém a zamezit plýtvání v něm. Reformu by chtěli upravit a zachovat z ní jen některé věci. Hodlají například ponechat ustanovení, jež zakazuje pojišťovnám odepírat lidem péči na základě jejich známých zdravotních obtíží. Tvrdí přitom, že i mnoho demokratů považuje zákon, který se rodil ve velkých bolestech, za nedokonalý.
„Pokud se shodneme na tom, že ten zákon potřebuje vylepšit, tak proč na něm trváme?“ řekl nový republikánský šéf sněmovny John Boehner. Dodal, že republikáni Američanům slíbili, že se zákona zbaví. „Pokud se podíváte na fakta a když nasloucháte lidem, pak víte, že tento slib má smysl dodržet,“ uvedl.
Bílý dům ale námitky republikánů odmítá. Upozorňuje například na příběhy lidí, kterým už reforma zlepšila zdravotní péči. Prezidentův mluvčí pak již v úterý o chystaném kroku republikánů řekl, že to není „vážné legislativní úsilí“.
Obamovi se reformu podařilo po dlouhém a vyčerpávajícím vnitropolitickém boji prosadit loni na jaře. Hlavní části reformy, jako je například zdravotní pojištění dostupnější pro desítky milionů nepojištěných Američanů, ale vejdou v platnost až za několik let. Prezidentovi se podle průzkumů veřejného mínění nepodařilo přesvědčit Američany o její potřebnosti. Lidé v USA spíše slyší na argumenty republikánů, že jde o nepotřebnou a nákladnou změnu.
Náklady na reformu činí 940 miliard dolarů během následujících zhruba deseti let. Za stejné období by ovšem reforma podle nezávislého odhadu měla ušetřit ze státního rozpočtu 138 miliard dolarů a v následující dekádě by úspory měly podle odhadů přesáhnout bilion dolarů. Výdaje by měly směřovat především na podporu rodinám, které si nemohou dovolit platit pojištění.
Obamova reformu nicméně nečelí útokům pouze v parlamentu. Hned několik států na ni podalo žalobu u soudu, protože ji považují za neústavní. Jedné takové žalobě nedávno vyhověl federální soudce ve Virginii. Za neústavní označil to, že zákon nutí jednotlivce k tomu, aby si povinně pořídil zdravotní pojištění. Reforma tak s největší pravděpodobností skončí u Nejvyššího soudu.