Zapomněli jste vylít vodu z misky pod květináčem? V tropickém Singapuru byste mohli dostat pokutu 100 dolarů, kdyby inspektoři kvůli takové nedbalosti našli ve vašem domě jedinou larvu moskyta. Avšak právě takováto drastická opatření, jako právo kontrolorů vstupovat do soukromých domů, pomohla této zemi vymýtit malárii, píše agentura Reuters.
S rovníkovým klimatem, silnými srážkami, hustým osídlením a hospodářskou závislostí na obchodu a turistice (místní přístav je nejrušnější na světě a místní mezinárodní letiště loni odbavilo 32 milionů cestujících) je Singapur ideálním místem pro vznik různých epidemií.
Přesto se tomuto ostrovnímu státu podařilo většinu chorob přísnými nařízeními zvládnout a jeho zkušenosti by mohly sloužit jako příklad pro další země. Malárie byla kupříkladu v Singapuru definitivně zlikvidována v roce 1982, uvádí Světová zdravotnická organizace.
Již v 60. letech singapurská vláda zahájila v rámci boje proti tropickým nemocem program přestěhování obyvatel chudých venkovských a městských slumů do nových výškových veřejných budov s lepšími hygienickými podmínkami a zdravotní péčí.
Dnes již většina Singapuřanů bydlí v kvalitních domech, průměrná délka života dosahující 79 až 80 let je vyšší než ve Spojených státech a hrubý domácí produkt stoupl z 512 dolarů v roce 1965 na 26.836 dolarů v roce 2005, čímž se Singapur vyrovnal Španělsku.
Pouze modernizace však na potlačení přenosných chorob nestačila, a tak se do boje proti nim vložily úřady. Na základě zákona o nakažlivých nemocech z roku 1976 musejí být všechny případy horečky dengue, malárie, tuberkulózy a pohlavních chorob hlášeny úřadům, které mohou občany dát do karantény, jak činily v roce 2003 při propuknutí epidemie SARS.
Další zákon z roku 1968 o kontrole bacilonosičů umožňuje inspektorům vstupovat do domovů i na další soukromá místa při pátrání po hnízdištích moskytů, jako jsou květináče či sudy s vodou, a pokutovat viníky. Pro domácnosti pokuty začínají na 100 dolarech, pro firmy mohou dosahovat až 20.000 dolarů a mohou zahrnovat i vězení.
„Rázná opatření pomohla eliminovat malárii, ale urbanizace naopak přinesla zvýšené riziko nákazy horečkou dengue, protože moskyt rodu Aedes je městský hmyz a velmi dobře se přizpůsobil městskému prostředí. Rozmnožuje se v plechovkách i v zátkách láhví,“ upozorňuje šéf zdravotnického oddělení singapurského ústavu pro životní prostředí S. Satish Appoo.
Vláda teď v boji proti horečce dengue nařídila změny okapů i krytů kanálů, kde se zachycuje dešťová voda a kde vznikají semeniště moskytů. Před horkým obdobím dešťů rozprašují pracovníci v ochranných oblecích pesticidy v zahradách i na veřejných místech. Postupně hodlají přejít na ekologičtější metodu použití bakterií, které larvy moskytů napadají.
Nebezpečí ale budou pro Singapur nadále představovat sousední země, které epidemie horečky dengue postihují každý rok. V Indii se touto chorobou letos nakazily tisíce lidí. I proto Singapur významně podporuje výzkum vakcín a léků proti nejobvyklejším tropickým nemocem, jež zabíjejí miliony lidí ročně.
„Dengue se ve světě šíří jako divoký požár. To, že letošek je relativně klidný, neznamená, že je problém vyřešen. Pořád ještě nemáme vakcínu ani léky,“ připomíná ředitel institutu pro tropické choroby v Singapuru Alex Matter.
ČTK