Pacienti ve spolupráci s Ústavem lékového průvodce a zástupci České revmatologické společnosti vydali souhrn doporučení k léčbě – „White Paper“. Dokument představí 16. března 2016 na jednání Pacientské rady VZP.
„V České republice mohou biologickou léčbu dostávat pouze pacienti ve vysoké aktivitě onemocnění, kdy je poškození kloubů často nevratné a lidé končí v invaliditě. Takový přístup je neefektivní vzhledem k dopadům na jedince i společnost. Toto omezení je navíc v rozporu se současnými odbornými doporučeními Evropské ligy proti revmatismu i České revmatologické společnosti,“ vysvětluje předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová.
„Chceme se zapojit do jednání se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který stanovuje indikační omezení léčby hrazené z veřejného pojištění, stejně jako se zdravotními pojišťovnami,“ dodává Müllerová.
V Česku žije s revmatoidní artritidou odhadem přes 85 tisíc lidí všech věkových kategorií. Průměrný věk, kdy se onemocnění rozvine, je mezi čtyřicátým a šedesátým rokem. Odborníci předpokládají, že pacientů se středně těžkou RA je asi 41 %. Pokud tito pacienti neprospívají na léčbě tradičními syntetickými léky, mohou zůstat bez efektivní léčby do té doby, než se jejich zdravotní stav výrazně zhorší.
S potřebou rozšíření přístupu k biologické léčbě souhlasí také Česká revmatologická společnost: „Prosazujeme princip tzv. „léčby k cíli“. To znamená, že přizpůsobujeme léčbu pacientovi tak, abychom co nejdříve dosáhli stavu bez příznaků, tedy remise, nebo alespoň nízké klinické aktivity onemocnění,“ říká předseda společnosti, profesor Jiří Vencovský.
„Není tak důležité, jakými prostředky je remise dosaženo, ale pokud u pacientů selhávají konvenční léky, může pomoci právě biologická léčba. Rozšíření její indikace o střední aktivitu nemoci je proto do budoucna nevyhnutelné,“ doplňuje Vencovský.
Biologickými léky je v České republice v současné době léčeno kolem 2500 pacientů s revmatoidní artritidou, což činí méně než 5 % všech nemocných. Pojišťovny za léčbu vydají ročně kolem 200 až 300 tisíc korun za pacienta. „Kvalitní léčba neznamená jen náklady, ale zároveň také velké úspory na straně sociálních nákladů, které nemusí být vynaloženy, pokud jsou pacienti zdravější a práceschopní. A vyšší kvalita života pacientů, to je nevyčíslitelný benefit,“ upozorňuje ředitelka Ústavu lékového průvodce Ivana Plechatá.
„V nedávné ekonomické studii vypracované v České republice bylo zahájení biologické léčby u pacientů s revmatickými chorobami provázeno poklesem pracovní neschopnosti z 19,4 % na 5,6 % již po třech měsících léčby,“ dodává Plechatá.
Pacienti dále upozorňují, že pokud budou moci být léčeni veškerou dostupnou léčbou včas, mohl by stát na nepřímých nákladech ušetřit až 62 milionů korun ročně.
„Revmatoidní artritida je chronické onemocnění, které pacienta zpravidla provází celý život. Proto je potřeba při rozhodování o nákladech na léčbu zohlednit také celospolečenské náklady. Jednoduše řečeno, efektivně léčený pacient je produktivní – může chodit do práce, vydělávat a platit daně, takže do státního rozpočtu vrátí i velkou část prostředků vynaložených na jeho léčbu,“ doplňuje Müllerová.