„Podobný systém funguje například ve Spojených státech a už tady měl sto let být,“ míní ředitel rychnovské nemocnice Otto Štěpán.
„Jak si to Julínek představuje, tak to nefunguje nikde. Ani v USA,“ namítá známý rebel, šéf vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml.
Spor začíná být zpolitizovaný a odborné argumenty se ztrácejí v minovém poli nadávek příznivců a odpůrců řízené péče.
Lidé by po reformě se svými problémy uspěli už jen u svého praktického lékaře. Stejně tak s dalším vyšetřením u specialisty by mohli počítat jen s jeho svolením. Sám praktik by měl od pojišťovny závazný seznam zařízení, kam pacienta poslat. As léky by tomu bylo podobně: pacient by dostal jen takové, jaké pojišťovna dovolí.
Pacient by v případě své „věrnosti“ dostával provize, poukázky na nadstandardní péči. Celý systém by zajišťovaly soukromé firmy, které zisk posléze rozdělí mezi lékaře a pojišťovny.
Úspory by vznikly z automatizace procesu péče. Odpadla by současná praxe, kdy pacient chodí s bolavou nohou od jednoho doktora k druhému. „Takový systém může fungovat jen okrajově, na úrovni praktiků. Ale třeba v onkologii mi pojišťovna nemůže nařizovat, jak mám léčit. Celé to je jen o tahání dalších peněz z kapes pacientů,“ tvrdí Dryml.
„Ale vůbec ne. Bude to o osobních lékařích, kteří znají celou pacientovu anamnézu. Zbytečné jsou i obavy, že pacient nebude mít možnost lékaře změnit nebo se dožadovat nápravy,“ namítá Štěpán.
„Znám podobný systém z Dánska. Většina lidí tam měla standardní pojištění, podle kterého museli jít nejdříve ke svému obvodnímu lékaři, a ten je posílal ke specialistům, nebo je vyšetřil sám. Řízená péče je možná pro lidi méně pohodlná, ale určitě levnější,“ dodal ředitel královéhradecké „fakultky“ Leoš Heger.
Samotní praktici se zatím hádek drží stranou. „Smiřujeme se s tím,“ uvedla šéfka Sdružení praktických lékařů v Pardubickém kraji Eliška Leichterová.
Regionální deník
