Rád bych rozšířil příspěvek pana Davida Marxe (článek Jak srovnávat nemocnice uveřejněný v deníku DNES - pozn. redakce) v tom smyslu, že na světě existuje podstatně více nástrojů pro řízení kvality ve zdravotnictví než uváděné akreditace.
Historie programů kvality zdravotní péče začala v USA na počátku minulého století, jako zakladatel je uváděn Ernest Codman. V roce 1917 rozvinula American College of Surgeons základní standardy pro nemocnice. V roce 1926 byl vydán první tištěný manuál a od roku 1950 se začalo řídit akreditačními standardy více než 3200 nemocnic. V roce 1951 byla vytvořena Společná komise pro akreditaci nemocnic.
Tato organizace začala vytvářet a publikovat standardy. Od roku 1970 se stávají standardy optimálním stupněm kvality nikoliv minimální úrovní kvality. V roce 1987 byl změněn název této organizace na dnešní Joint Commission on Accreditation of Health Care Organization (JCAHO). V roce 1988 byl rozvinut systém hodnocení ukazatelů - Indicator Measurment Systém (IMC). Do něho jsou nyní zařazeny indikátory v rámci kardiovaskulárních chorob, protiepidemiologických opatření, porodnictví, onkologie, operační péče, užívání léků, úrazů.
Vedle toho se vyvíjely i další systémy pro řízení kvality (dále jen SŘK) jako akreditační standardy ALPHA vyvinuté International Society for Quality in Health Care (ISQ). Opomenout nelze ani sebehodnocení organizace podle Baldrigeových kriterií, uplatňovaný v USA.
V roce 1989 zřídila Evropská nadace pro management jakosti – European Foundation for Quality Management (EFQM) Evropskou cenu za kvalitu (EQAEuropean Quality Award), která je určena na zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem.
Mezinárodní organizace pro standardizaci – International Standards Organisation (ISO) vytvořila systém norem, které definují způsob řízení kvality pro širokou škálu lidských činnost. Často se diskutuje otázka, zda je tento přístup vhodný pro zdravotnictví ?
Mezinárodní norma EN ISO 9001:2000 je v současné době ve světě nejrozšířenější, protože funguje také jako model pro certifikaci v třetí stranou. Systémy zaváděné podle této normy jsou z hlediska metodologie je nejpropracovanější, mohou být kompatibilní s požadavky akreditačních standardů Ministerstva zdravotnictví, mohou být i dobrým výchozím modelem bodem pro model EFQM.
Přístup k řízení kvality podle této normy je postaven na 8 základních principech. Každá zdravotnická organizace, pokud chce uspět, by měla tyto zásady akceptovat a správně interpretovat:
1.Všichni pracovníci důsledně zohledňují zájmy pacienta ve všech aktivitách.
2. Vedení organizace zajišťuje infrastrukturu prostředí, motivující všechny zúčastněné k dosahování plánovaných cílů.
3. Pracovníci na všech úrovních jsou základem organizace a jejich plné zapojení umožňuje využití jejich znalostí a dovedností v co největší prospěch organizace.
4. Základem kvalitního řízení je procesní přístup, založený na důsledném specifikování procesů, jejich vlastníků, měřitelných znaků úspěšnosti procesů, jejich monitorování, vyhodnocování a kontinuálním zlepšování.
5. Řízení procesů má preventivní charakter, vychází ze znalostí jejich kritických míst a důsledné analýzy rizik.
6. Systémový přístup k managementu znamená identifikování, porozumění a řízení systému vzájemně souvisejících procesů zaměřených na daný cíl, což přispívá k efektivnosti a účinnosti organizace.
7. Rozhodování se musí opírat o fakta, získaná pomocí logických analýz údajů a informací, shromážděných při monitorování procesů.
8. Trvalým cílem organizace je neustálé zlepšování.
Nemocnic s velice dobrými zkušenostmi se zavedeným systémem řízení kvality podle mezinárodní normy ISO 9001 2000 je i v České republice celá řada.
Petr Váňa, www.Zdravi.Euro.cz
autor je Senior Consultant M.C.TRITON, spol. s r.o.