Řízení kvality ve vzdělávání - pedagogická evaluace

10. 10. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Celosvětově je vzrůstající měrou věnována pozornost problematice kvality výrobků, služeb i dalších činností. Jsou přijímána opatření, která mají za úkol jednak zajišťovat dodržování požadavků na bezpečnost života, zdraví a majetku občanů, jednak slouží na zpětnovazebném principu ke zlepšování výsledků práce prakticky ve všech oblastech lidské činnosti.


V rámci transformace zdravotnického školství lze očekávat vzrůst konkurenčního prostředí a boj o studenty a v takové situaci uspěje jen škola kvalitní. K dosažení maximální úspěšnosti školy patří zcela samozřejmě systém řízení kvality, který umožní hledat rezervy a slabá místa ve všech článcích chodu školy. Vedení škol se proto v nastávající době rostoucí konkurence musí nutně zamyslet nad zaváděním systému kontroly kvality, v rámci kterého je možné popsat všechny činnosti (procesy) probíhající ve škole, analyzovat a popsat silné a slabé stránky a vytipovat problémy na úrovni celé školy, jejích úseků i v jednotlivých činnostech.

Nový pohled pedagogiky

V řízení kvality ve vzdělávání se používá pojem evaluace - evaluovat. Termín pochází ze starofrancouzštiny (évaluation) a jeho obecným významem je „zhodnotit něco“ (1, 2). V pedagogice byl doposud jeho význam chápán jako hodnocení skutečností pozorovaných anebo měřených testy nebo jinými způsoby (tedy vlastně klasifikace), ale v současnosti je pojímán jako nová disciplína pedagogiky, jež se zabývá hodnocením všech jevů ve vzdělávání(3), tedy teorie, výzkumu, metodologie i praxe(4). Praxí rozumíme obsah studijního programu, organizaci výuky, úroveň administrativy, výukové prostředí, cíle výuky, výukové metody, způsobilost učitelů. Vzdělávací systém je v určitých prvcích podobný každému operačnímu systému, např. v průmyslu, obchodě. Obsahuje soustavu tzv. vstupů (ve školství např. přijatí studenti) a ty procházejí procesem transformace (učení a vyučování) a mění se na výstupy (dosažené znalosti a dovednosti absolventů). I ve vzdělávacím systému existují zákazníci. Třebaže na většině škol v ČR, kde stále ještě přežívá příliš autoritativní vedení, to tak není vnímáno, jsou hlavními zákazníky školy studenti. Očekávají, že jim škola poskytne dobré zázemí pro studium, nejnovější informace, výborné učitele, že získají potřebné znalosti v oboru, který studují, apod. Vedení škol si musí uvědomit, že zvláště na úrovni vyššího a vysokoškolského vzdělávání musí být studenti zapojeni do evaluace studijního programu i konkrétní výuky(5). Chod současných českých škol má často velmi daleko do žádoucího stavu. Fungují zde principy, které znesnadňují práci učitelů a berou jim chuť zapojovat se do chodu školy(6). Jsou to: Přílišný důraz na byrokratická pravidla a nařízení, která nejsou přehodnocována, zda jsou smysluplná a realizovatelná. Používání systémů hodnocení, které nenapomáhají zkvalitňování vyučování. Učitelé jsou málo zapojeni do rozhodování. Existence velké bariéry mezi vedením a učiteli. Management školy za stávajícího stavu neočekává tvořivost a aktivitu učitelů; platí, že jediné správné řešení vychází od ředitele a managementu školy. Vedení školy samo sebe nehodnotí, hodnoceni jsou jen řadoví učitelé. Vedení buď věří, že provádí všechny činnosti dokonale, nebo se obává, že by evaluace odhalila jeho nedostatky. Pro úspěch v jakékoli oblasti činnosti je ale základní podmínkou vyhledávání nedostatků na všech úrovních s tím, že cílem jejich případného zjištění není znemožnění a potrestání původce, ale zdokonalení systému tak, aby k nim nadále nedocházelo. Proto je nezbytné, aby do evaluace bylo zapojeno právě vedení, a to i v roli hodnoceného, ne pouze jako hodnotící. Jedině tímto postojem je možné získat řadové učitele pro aktivní účast v procesu kontroly kvality. Musí být také přijaty nové přístupy k celému chodu školy(6). Žádoucí je vytvořit tým lidí, tzv. radu kvality, složenou z vedoucích pracovníků všech významných úseků - kromě ředitele i metodické vedoucí předmětů, vedoucí studijního, personálního, právního a ekonomického oddělení. Za řízení kvality by měl být odpovědný „manažer kvality“ - osoba s přirozenou autoritou, orientující se v problematice kvality. „Rada“ musí vypracovat konkrétní a termínovaný plán činnosti, se kterým jsou seznámeni všichni zaměstnanci i studenti. Na základě podnětů od vedení, řadových pracovníků i studentů je potom určena oblast prvního auditu. Ten ukáže, jaká nápravná opatření je třeba provést. Podobné analýze jsou postupně podrobeny všechny aktivity školy. Fungování systému řízení kvality je ale třeba pravidelně revidovat. Bez systému kvality, který soustavně vyhledává a řeší problémy, nemůže škola zdravě a efektivně pracovat a dobře plnit svůj základní cíl - uspokojovat nároky „zákazníků“.


SOUHRN

Řízení kvality je pojem, kterému se celosvětově věnuje značná pozornost ve všech odvětvích lidské činnosti - nejen v průmyslu, ale i v oblasti služeb včetně zdravotnictví a školství. V průmyslu je péče o kvalitu již zavedená, ve zdravotnictví se rozbíhá, ve školství je ale v samém počátku. K tomu, aby oblast vzdělávání plnila co nejlépe své cíle, je nutné proces řízení kvality v tomto resortu maximálně podporovat a rozvíjet.

SUMMARY

Quality management is a term used worldwide in all areas of human activity - not only in industry but also in healthcare and school system. The quality management is well established in industry, it is developing in healthcare, but in school system it is only emerging. It is necessary to maximally support and develop process of quality management in the field of education so that it can achieve its goals and meet the needs of the society.


O autorovi: PhDr. Ivana Mádlová, Centrum řízení kvality, FN Plzeň (madlova@fnplzen.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?