Teoretická možnost sice existuje, zhruba jedno procento dovezených potravin je z afrických zemí, prakticky ale je podle Rupricha přenos potravinou na konzumenta v ČR krajně nepravděpodobný.
Letošní epidemie eboly má na kontě už 1550 obětí, hlavně z Guineje, Sierry Leone a Libérie, celkem se nakazilo přes 3000 lidí. V Česku zatím žádný případ hlášen není a podle hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty je riziko šíření nákazy extrémně nízké.
Také podle Rupricha je riziko přenosu minimální, a to i v zasažených zemích, pokud lidé nepřijdou do přímého styku s tělesnými tekutinami pacienta či zemřelého člověka a živého či uhynulého nakaženého zvířete. Rizikový je i nechráněný sex s pacientem do sedmi týdnů po vyléčení.
Kdo chce mít co nejvyšší jistotu, měl by podle Rupricha dodržovat několik pravidel, která se uplatňují v případě i jiných nákaz, nejen ebolou.
Důležité je řádné mytí rukou a dodržování hygieny. Člověk by si měl všímat, jaké je hygienické prostředí místa, kde chce jíst. Má-li podezření na nevhodnou přípravu pokrmů a nečisté nádobí, má si vybrat jiný podnik. Ruprich také radí jíst jen řádně tepelně upravené potraviny, tedy vařené či pečené alespoň deset minut při teplotě 72 stupňů Celsia, v případě eboly to má být pět minut varu či 30 až 60 minut při 60 stupních Celsia.
„Je bezpečnější dostat na stůl horký pokrm a počkat, až zchladne, než konzumovat potraviny studené. To platí nejen pro stravování v Africe,“ shrnul Ruprich.
Vysoké riziko je spojeno s průnikem infekce skrze kůži, například při poranění injekční jehlou, rizikový je kontakt sliznic s krví zasaženou virem, s tělními tekutinami a laboratorními vzorky lidí nemocných ebolou a od zvířat. Nemoc se může přenést také kontaktem s předměty potřísněnými infekční tekutinou od pacientů, třeba ložním prádlem či použitými jehlami.
„K přenosu viru ebola nedochází při náhodném kontaktu na veřejných místech s lidmi, kteří nejeví známky nákazy. Virem ebola se nelze nakazit při manipulaci s penězi, potravinami nebo při plavání v bazénu. Komáři virus ebola nepřenášejí,“ uvedl profesor a dodal, že mýdlo, bělidlo, sluneční světlo a sušení virus usmrtí. Pokud se oblečení zasažené tělesnými tekutinami pacienta vypere v pračce, virus se zničí. Na povrchu, který je vystaven slunci nebo prošel sušením, přežívá jen krátkou dobu.