Jak Ústeckému deníku sdělila babička novorozence, Brigita Svobodová z Dubí na Teplicku, dávají rizikové poradně za vinu liknavost při ošetřování rodičky.“Na první dítě snachy se těšila celá rodina. Je nám to všem líto, “ uvedla. Její snacha je kardiačka s náhradou aortální chlopně. „Kardiačky nesmí přenášet a dcera přenášela šest dní. Malá Jana umřela v pondělí, v 5 hodin odpoledne.“
Málo kontrol
Podle Svobodové sice rodičku převedli do rizikové poradny, ale kontroly byly nedostačující. Poslední kontrolu prováděli v nemocnici minulý týden v neděli. „Já už jsem chtěla, aby si ji tam nechali už v pátek, ale to prý nebylo třeba,“ vysvětlovala Svobodová.
„Ten doktor jí v neděli ani neudělal ultrazvuk, jen zkontroloval plodovou vodu, prý byla čirá.“ Podle Svobodové doktoři stále čekali na spontánní porod. „V pondělí ráno to přišlo, dítě nemělo pohyby, takže lékaři udělali císařský řez. Pak tvrdili, že je prognóza dobrá, ale nebyla, a vnučka umřela,“ dodala Svobodová s tím, že podali trestní oznámení a najali si jako advokáta odborníka na tuto problematiku.
Akutní syndrom
Vladimír Junek z ústecké policie potvrdil, že policie trestní oznámení už přijala. „Oznámení jsme přijali a budou prováděny s tím spojené úkony. Jak bude dlouho šetření případu trvat, dnes nelze odhadnout,“ uvedl Junek.
Lékaři se brání, že novorozenec zemřel na akutní syndrom aspirace mekonia. Vyvolává jej vdechnutí plodové vody smíšené s obsahem mekonia, tedy smolky, což je obsah střeva plodu. K uvolnění mekonia dochází v době nitroděložní při okamžitém nebo dlouhodobém nedostatku kyslíku.
Syndrom aspirace mekonia se přes kvalitní předporodní péči vyskytuje až u 1 dítěte na 1000 živě narozených dětí. Z těchto je až 37 procent vážně ohroženo na životě, vyžadují intenzivní péči a mohou zemřít. Masarykova nemocnice jakékoliv pochybení lékařů odmítá.
„Rodička jako kardiačka dostala veškerou odpovídající péči. Porodníci spolupracovali s ošetřujícím kardiologem rodičky,“ uvedl Jiří Vondra, mluvčí nemocnice. „Případ byl před porodem konzultován i se specializovaným pražským pracovištěm.“
Normální průběh
Podle Vondry pacientka měla normální průběh těhotenství jak do doby řádného termínu, tak i poté, kdy začala plod přenášet.
„V Masarykově nemocnici provádíme pravidelné kontroly přenášejících rodiček, nevyžaduje - li případ hospitalizaci, každý druhý den, jinde jsou běžně intervaly těchto prohlídek delší.“ Dítě bohužel nemělo dostatečný přísun kyslíku pupeční šňůrou a nadechlo se plodové vody. Lékaři proto přistoupili k nezbytnému císařskému řezu.
„Jsem nucen také rozpozorovat tvrzení, že lékaři nechali těhotnou ženu přenášet plod deset dní. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, dítě se narodilo pátý den po stanoveném termínu porodu.“ Dítě se prý narodilo s velkými zdravotními potížemi, ale dostalo maximální možnou péči.
„Novorozenci však začaly opakovaně selhávat životní funkce. U této poruchy může dojít k úmrtí, a to i přes intenzivní léčbu. Je nám to opravdu moc líto,“ dodal Vondra. „Akutní syndrom aspirace mekonia pak potvrdila i provedená pitva,“ dodal Vondra.
Složité vyšetřování
Advokátka Helena Tukinská z Teplic, která se již ve své praxi zabývala problémem úmrtí novorozence při porodu, uvedla, že vyšetřování takového případu je velmi složité. „Může trvat půl roku i déle, než policie dojde k závěru, zda došlo k trestnému činu. A pokud skutečně došlo, kdo je za úmrtí kojence zodpovědný. Práce porodníků je týmová práce a muselo by být přesně zjištěno, kdo a jaké zavinění způsobil,“ zdůraznila Tukinská.
Dodala, že v těchto případech policie v první fázi zajistí veškerou zdravotní dokumentaci, soudní znalec provede pitvu novorozence a popíše nález a příčinu smrti.
Potom následují expertizy znalců, v jejichž rámci bude analyzováno, zda došlo či nedošlo k zanedbání, které lze charakterizovat jako trestný čin. Poslední vědecké poznatky ale podporují hypotézu, že k syndromu akutní respirace mekonia, jež byl příčinou úmrtí novorozence v Masarykově nemocnici, dochází v děloze, a to z více příčin.
Ještě nedávno bylo doporučováno odsátí smolky z dýchacích cest u každého novorozence, který je potřísněn smolkou. Dnes se však ukazuje, že ani agresivní odsátí smolky neovlivní závažnost onemocnění.
Janni Vorlíček, Regionální deník