na některé romské komunity. Katastrofální situaci potvrzují i výsledky výzkumu, který v chudobou postižených oblastech uskutečnila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Nikdo neplatí nájem
Děti v chudých rodinách jsou častěji nemocné především vinou podvýživy. „Rapidně přitom ubylo návštěv u dětského lékaře, protože rodiče nemohou zaplatit požadovaných dvacet korun za vstup do ordinace,“ uvádí zpráva IOM.
Pokud lékař peníze nevyžaduje, rodiče už nevyberou léky, za které se rovněž platí. Na rizika dosud upozorňuje jediný statistický údaj: úmrtnost novorozenců je mezi Romy třikrát vyšší než ve většinové populaci.
Na venkově lidé žijí tradičně v chatrčích bez vody a elektřiny. „Výhodu“ nulových nákladů na bydlení nemají rodiny v nájemních bytech. „U nich propuklo masové neplatičství,“ uvádí zpráva a připomíná, že čistý nájem v bytech 2+1 stojí na východním Slovensku čtyři až šest tisíc korun.
Města jsou k neplatičům dosud benevolentní. Chystají pro ně ale laciné domky na okrajích města, případně se je snaží vystěhovat do okolí.
Reforma má naučit chudé pracovat, na východě se to ale nedaří. „Možnost Romů najít legální zaměstnání v nejbližším okolí se blíží nule,“ říká zpráva. Najít si práci v Česku nebo Maďarsku ale dokáží jen stovky osob.
Nejčastěji tedy Romové pracují v obcích za tzv. aktivační příspěvek patnáct set korun měsíčně. Taková částka situaci zásadně nemění.
Cílené dávky mají podporovat docházku romských dětí do základních a středních škol, ty ale odmítají dojíždět.
Česká vláda výzkum financovala z obavy, že se Romové začnou ze Slovenska stěhovat. IOM odpovídá, že migrace slábne. Romové už nežádají o azyl, nemají ani dost peněz na návštěvy českých příbuzných. Častější, než se dosud připouštělo, je obchodování s lidmi za účelem prostituce v Česku.
Vláda bez zájmu
Varování před humanitární katastrofou považují za správné zástupci nevládních organizací: „Při určitém úhlu pohledu skutečně hrozí,“ říká Alexander Mušinka z Krajského centra pro romské otázky v Prešově. Nejvíce se podle něho zhoršila situace Romů v hladových dolinách na venkově Spiše, Zemplína a v okolí Prešova. Sociální reforma je z jeho pohledu dobře napsaná, situaci dlouhodobě nezaměstnaných ale neřeší. „A nikdo z vlády o to ani nemá reálný zájem,“ dodává Mušinka.
O tom, že spirála chudoby se po reformě v některých oblastech zrychlila, nepochybuje Martina Jurásková z Institutu pro veřejné otázky v Bratislavě. Upozorňuje, že mnozí Romové žijí v izolovaných komunitách a o jejich podmínkách nejsou žádné zprávy.
Oba experti se shodnou, že na dno se po reformě propadlo deset až dvacet procent ze čtyř set tisíc slovenských Romů.
Zprávu IOM odmítá komentovat vládní pověřenkyně pro Romy Klára Orgovánová: „Je příliš málo konkrétní,“ hodnotí materiál, která podává výčet čtyřiceti nejvíc postižených romských komunit.
Řešíme neřešitelné
Tiskový mluvčí ministerstva práce Martin Danko naopak potvrzuje: „Ti lidé jsou opravdu nejchudší v Evropské unii.“
Příčinou podle něho není sociální reforma, která se snaží romským rodinám pomoci. „Potíž je v tom, že v romské komunitě je celá řada lidí, kteří ztratili pracovní návyky. Jejich vzdělání má katastrofální úroveň,“ vysvětluje Danko.
Vláda na jaře zahájila až šestiměsíční vzdělávací programy, které by umožnily Romům nějakou práci přijmout. Například 140 nezaměstnaných se dnes na základních školách učí číst a počítat.
Danko vypočítává vesnice, kde se poměry zásluhou obecních prací významně zlepšily. „Možnosti mají i ostatní, je to jen v organizaci,“ míní mluvčí.
S tím souhlasí Alexander Mušinka: „Stát by měl obce nutit, aby nezaměstnaným práci našly.“
Vládu hájí v týdeníku Formát reportér Andrej Bán: „Reformou vytváří konečně podmínky na řešení takřka neřešitelné romské problematiky, teď leží odpovědnost na lokální správě.“
Bán varuje, že v zimě může nastat nová krize: „Hlad bude tíživější a zima v domácnostech bez vody a elektřiny stále větší. Kdo ty lidi udrží, aby opět nerabovali?“
Nevládní organizace upozorňují, že jednu šanci pro Romy objevily polské cestovní kanceláře, které vozí turisty z horských středisek Zakopané a Krynica do nejchudších vesnic na Spiši. Turisté by mohli za návštěvu platit a Romové by jim prodávali své výrobky.
Petr Holub, Hospodářské noviny