Duševní choroby představují v rozvinutých státech dle údajů Světové zdravotnické organizace a Světové banky největší společensko-ekonomickou zátěž (22,0 % ztrát, kardiovaskulární choroby 20,4 %, nádorová onemocnění 13,7 %).
Počet pacientů přicházejících do psychiatrických ambulancí se v posledních 10 letech zvýšil o více než jednu třetinu (5 % obyvatel je akutálně léčeno), nejvíce v oblasti poruch nálady (nárůst o 109 %), neurotických obtíží (o 53 %) a demencí (o 64 %). Daleko větší důraz je kladen na práva psychiatrických pacientů, ale pozornost přitahuje i ochrana před agresivním chováním. Způsob a forma poskytování psychiatrické péče je těmto faktům třeba přizpůsobit.
Psychiatrická společnost ČLS JEP proto v r. 1992 zřídila pracovní skupinu, která začala vypracovávat plán dalšího rozvoje psychiatrické péče v ČR. V roce 2000 sjezd Psychiatrické společnosti koncepci oboru schválil, stejně jako v roce 2002 Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k obtížnosti a komplexnosti plánovaných změn ministryně zdravotnictví si v r. 2004 zřídila svůj poradní orgán – Komisi pro implementaci koncepce oboru psychiatrie, která má za členy jak zástupce všech poskytovatelů psychiatrické péče tak i representanty konzumentů.
Hlavním cílem koncepce je co nejvíce podpořit schopnosti pacientů a jejich přirozeného zázemí tak, aby byli schopni pokud možno sami se vypořádat se svými obtížemi. Snahou je napomoci osobám s duševní poruchou k dosažení produktivního a subjektivně uspokojivého života v co nejpřirozenějších podmínkách. Za preferenci považujeme destigmatizaci duševních poruch a budování kontinuálního a dobře spolupracujícího systému ambulantní, intermediární a lůžkové péče, tedy především komunitní péče zaměřené jak na akutní duševní poruchy tak na jejich dlouhodobou rehabilitaci.
Tomu je třeba přizpůsobit způsob financování a zrovnoprávnit duševní a tělesné choroby. Zatímco WHO považuje 5 % zdravotního rozpočtu za minimum pro péči o osoby s duševní poruchou, podle našich výpočtů se toto % v ČR pohybuje pouze kolem 3,5 %. Přitom struktura financování je též nepříznivá – polovina finančního objemu proudí do institucí následné péče, jedna čtvrtina je utracena za léky a pouze zbývají čtvrtina je určena na ambulantní, akutní lůžkovou a komunitní péči. Systém financování zatím vůbec nezohledňuje tu skutečnost, že u osob s vážnými duševními poruchami se jedná z velké části o problematiku sociální.
Multicentrické evropské studie, kterých se účastní Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze EDEN (European Day Hospital Evaluation – www.edenstudy.com) a EUNOMIA (European Evaluation of Coercion in Psychiatry and Harmonization of Best Clinical Practice) prokazují, že spokojenost psychiatrických pacientů léčených v ČR se neliší od těch pobývajících v lůžkových zařízeních či denních stacionářích ve Velké Británii či SRN a že omezovací prostředky používáme obdobně jako např. ve Švédsku, Španělsku nebo Izraeli.
Současný zájem WHO, Světové banky, Evropské komise, vládních orgánů i řady dalších významných institucí o problematiku lidí s duševní poruchou, jejich včasnou diagnostiku, léčbu a rehabilitaci představuje i pro českou psychiatrii velikou šanci.
prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., www.Zdravi.Euro.cz
autor je přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN a předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP