ŘEDITEL HUTNICKÉ ZAMĚSTNANECKÉ POJIŠŤOVNY ZDENĚK VROŽINA:
V minulých dnech bylo dovršeno sloučení Hutnické zaměstnanecké pojišťovny se zdravotní pojišťovnou Agel. Co vám to přineslo?
Efekty sloučení je třeba vidět spíše v budoucnu. Už nyní jsme největší regionální zdravotní pojišťovnou, posílili jsme svůj vliv vůči poskytovatelům zdravotní péče. Do budoucna se také zbavíme celé řady nákladů. Na severní Moravě v současné době působí čtyři zdravotní pojišťovny, takže budoucí úspora nákladů na akvizici nebo nákladů na neproduktivní soupeření je hlavním důvodem, proč, myslím, ostatní pojišťovny fúzi přivítají.
Jeden projekt byl dovršen a nyní se chystáte na další sloučení, tentokrát s Českou národní Proč? zdravotní pojišťovnou.
Uvažujeme o tom a stejně o tom také uvažuje Česká národní zdravotní pojišťovna. Nyní vzniká projekt, jak by se toto sloučení mohlo realizovat. Hlavním cílem je vytvořit celostátně fungující zdravotní pojišťovnu, která na českém trhu bude vidět. V obou případech se jedná o pojišťovny, které jsou finančně zdravé a mají společnou vizi celostátně působící zdravotní pojišťovny, která na tom bude lépe než menší regionální pojišťovny.
Projekt tedy ještě není definitivní, ale přesto, máte o něm představy v časových horizontech?
Pokud dojdeme k dohodě, ke sloučení by mohlo dojít letos na podzim, nebo nejpozději na přelomu letošního a příštího roku.
O kolik pojištěnců se jedná?
Po sloučení s Agelem máme asi 430 tisíc pojištěnců. V případě, že bychom vytvořili s Českou národní pojišťovnou celostátní pojišťovnu, dostali bychom se o 300 tisíc pojištěnců výše. V tom případě bychom se stali trojkou na českém trhu.
Očekáváte v důsledku vašich dosavadních i chystaných sloučení pohyb na trhu?
To závisí na tom, jak je systém veřejného zdravotního pojištění nastaven. Systém má tradiční kořeny a u nás byly vždy tradice většího počtu zdravotních pojišťoven. A také to je věcí politického nastavení, a to se do budoucna velmi obtížně odhaduje. Jako zajímavost mohu uvést, že při vzniku Československa v roce 1918 jsme zde měli takřka dva tisíce pojišťoven. Nyní jich je deset. Tedy systém může vypadat různě a pořád může být jedničkou ve střední Evropě.
Jak to myslíte?
V naší republice máme dlouholetou tradici dobrého poskytování zdravotní péče. Konkrétní počet pojišťoven v tom není až tak důležitý, a to i proto, že náklady na provoz systému jsou pořád stejné, jen se podělí mezi více pojišťoven. Se zájmem sleduji prohlášení některých politiků, kterým je naprosto jasné, kolik má u nás těchto pojišťoven být.
Soudíte, že bude docházet k dalšímu slučování zdravotních pojišťoven?
Myslím, že pojišťovny nyní citlivěji vnímají, že probíhá ekonomická recese, že výběr pojistného klesá. A v příštích letech může být ještě hůře. Což jsou ekonomické důvody, které vedou k úvahám o slučování. Tedy slučování může být dlouhodobou cestou, jak čelit ekonomickým potížím. Očekávám, že recese ještě nějakou dobu potrvá a že zde bude motivace ke slučování.
Pociťujete také klesající výběr pojistného?
To dopadá stejně na všechny pojišťovny. Letos se na pojistném skutečně vybírá méně než loni, za první letošní čtvrtletí je tento pokles zhruba půldruhého procenta. V dalších čtvrtletích letošního roku očekáváme, že se tento pokles bude prohlubovat. Hlavní potíže mohou přijít během příštího roku.
Můžete vyloučit, že se financování zdravotního systému příští rok neocitne v ohrožení?
Zdravotní pojišťovny mají z minulých let zůstatky na základních fondech a předpokládám, že z nich budou schopny financovat letošní i příští rok. Rovněž v rámci protikrizových opatření se pro příští rok chystá navýšení platby státu za jeho pojištěnce a to by mohlo zdravotním pojišťovnám pomoci. Tedy finanční rozvrat českého zdravotnictví rozhodně neočekávám.
Jiří Tichý, Právo