Stávka doktorů dosáhla svého. Stavitelka cesty do minulosti je pryč a premiér slíbil další miliardy. Dokonce i reforma je na dohled.
Nástup dlouholeté poslankyně a plzeňské internistky Milady Emmerové do vládní funkce loni v létě byl poněkud divoký. Střídání ministrů zdravotnictví tehdy vypadalo mnohem víc jako boj mezi vládou a opozicí než jako pouhé střídání v rámci jedné politické strany (ČSSD).
Emmerová hned prohlásila, že se rozhodně nebude ubírat směrem svého předchůdce Jozefa Kubinyiho, který byl odvolán kvůli nedostatečné „věrnosti“ stranickému programu.
Nutno dodat k lítosti většiny expertů. Kubinyi vycházel z doporučení Světové banky a začal hledat cesty, jak zlevnit a zprůhlednit systém financovaní. Omezil utrácení (například nákup nových drahých přístrojů), jako první ministr začal mluvit o nutnosti měřit kvalitu lékařské péče a tyto informace nabídnout veřejnosti.
Připustil také v Evropě běžnou finanční spoluúčast pacientů. Něco takového je ale v programu ČSSD pořád ještě tabu. Pokud chtěli sociální demokraté ukázat, že nejsou schopni řešit praktické problémy této země, nemohli vybrat lépe.
„Božská Ema“ převrátila plány svého stranického kolegy naruby a nalinkovala návrat do osmdesátých let. „Nemůžeme zatížit pacienty, budu radši hledat rezervy uvnitř systému,“ prohlásila.
„Kde? To zatím nevím.“ Snažila se zakázat velmi účinný způsob šetření - změnu nemocnic na obchodní organizace, nařídila zdravotním pojišťovnám zcela nereálné zvýšení plateb za lékařské úkony, které je přivedly do ztráty.
Emmerová pracovala na zestátnění nemocnic, likvidaci soukromých zdravotních pojišťoven a soukromých ordinací. „Pouze stát měl v jejích plánech rozhodovat, co, jak a kdo má ve zdravotnictví dělat,“ napsal v Respektu znalec zdravotnických reforem Pavel Vepřek.
V bitvě proti hejtmanům o statut nemocnic si neváhala přizvat na pomoc komunisty a na jednu tiskovou konferenci si vzala k ruce současného šéfa bolševiků Vojtěcha Filipa.
Spousta věcí
Éra Milady Emmerové je tedy pryč, otázka „co s reformou“ nikoli. V českém zdravotnictví se o ní mluví šest let, existuje několik slibných návrhů (jeden má ODS, další pojišťovny nebo zmíněný exministr Kubinyi), nikdo se do ní ale z gruntu zatím nepustil.
Nový ministr nastoupí sedm měsíců před volbami, tedy zcela jistě bez mandátu cokoliv zásadnějšího měnit. Některé důležité věci se budou dít i bez jeho přičinění.
Zanedlouho vyprší pětileté smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi, poliklinikami či ordinacemi. Pojišťovny podle svých slov tyto smlouvy obnoví jen s těmi, kteří léčí dobře a levně. Před pěti lety k tomu kroku nebyla politická vůle, nyní se zdá, že ano.
Na slibné cestě je také zrod systému na zveřejňování dat o kvalitě péče, které už nyní mají pojišťovny k dispozici. Tím vším se ušetří peníze. Dále sněmovna schvaluje injekci 3,8 miliardy korun pro minusové účty zdravotních pojišťoven.
To by mělo předejít dalším stávkám. „Pan premiér nám sdělil, že má ještě nějaké rezervy, ale chce po nás záruky, že vložená částka stabilizuje situaci,“ říká Jaromír Gajdáček, ředitel Svazu zdravotních pojišťoven.
Spolu s penězi od vlády mají následovat kroky, které pomohou pojišťovnám zkrátit doby plateb soukromým lékařům. Paroubek také pojišťovnám slíbil nulový nárůst zdravotnických nákladů v roce 2006, a tedy i rozpočtovou jistotu.
„Doposud nemocnice požádaly v čele s panem Rathem o nějakou sumu a ministerstvo jim ji dalo. To by se teď mělo změnit,“ říká Miroslav Zámečník, ekonom, který se reformou zdravotnictví dlouhodobě zabývá.
Na finanční injekci a nulovém navýšení nákladů pro příští rok jako jediném řešení do voleb se shodují i další důležití účastníci zdravotnické debaty. „Žádné jiné věci se do voleb nepodaří udělat. Systémová reforma, která je třeba, bude následovat až po volbách,“ říká Jozef Kubinyi.
Trochu jiný názor zaznívá od horkého kandidáta na pozici ministra Davida Ratha. Podle něj je za deficitem VZP hlavně její špatné hospodaření a špatná kontrola státu.
„Je třeba toto hospodaření změnit a jestli tomu nebude management VZP nakloněn, nezbude nic jiného, než uvalit nucenou správu,“ míní Rath. Podle jeho plánu se za osm měsíců do voleb dá v rezortu stihnout ještě spousta věcí. Navrhuje revize hospodaření fakultních nemocnic, zrod systému kontroly kvality zdravotní péče.
Eliška Bártová, Jan Kovalík,
Respekt