V unii si termín u lékaře po síti dohodl v průměru zhruba každý osmý obyvatel, v ČR každý dvanáctý. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) v aktuálním vydání svého měsíčníku Statistika a my. Vláda loni schválila Národní strategii elektronického zdravotnictví do roku 2020. Do té doby by mělo být on-line objednávání k lékaři v ČR běžné.
Přes internet se k doktorovi ve sledovaném prvním loňském čtvrtletí objednalo osm procent lidí. V EU to bylo průměrně 13 procent obyvatel. V Dánsku si termín elektronicky zamluvilo 49 procent lidí, ve Finsku 35 procent.
„Přestože většinu činností na internetu vykonávají častěji muži než ženy, v případě činností spojených se zdravím je tomu naopak,“ uvedla Lenka Weichetová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. K lékaři se v EU přes internet objednalo v průměru 15 procent žen a 12 procent mužů.
Nejvíc s elektronicky termín u lékaře po síti v Česku stanovili lidé mezi 35 a 44 lety, službu využil zhruba každý osmý. Mezi osobami nad 65 let to pak byl každý padesátý člověk.
Možnost objednat se přes internet nabízelo devět procent doktorů. Nejčastěji to byli gynekologové. Elektronicky bylo možné kontrolu domluvit u pětiny z nich. Určit termín on-line šlo zhruba u 16 procent dětských lékařů a u asi 12 procent praktiků pro dospělé. Internetové objednávání mělo pak kolem devíti procent specialistů a 3,5 procenta zubařů.
E-mailem s pacienty komunikovaly tři pětiny doktorů. On-line konzultace nemocným nabízelo v roce 2015 podle statistiků ale 11 procent ordinací, tedy celkem 2071. Největší podíl ambulancí, kde pacienti mohli dostat radu přes internet, byl v Ústeckém kraji. Činil asi 15 procent. Naopak nejméně mohli pacienti informace od lékaře elektronicky získat v Jihočeském kraji, poskytovalo je necelých šest procent ordinací.
Internet jako zdroj informací o zdraví využívá v Česku 43 procent dospělých. Údaje o lécích či chorobách hledají na síti tři ze čtyř seniorek a seniorů, kteří používají internet. „Ještě aktivnější jsou v tomto směru ženy na mateřské či rodičovské dovolené, z nich je to 80 procent,“ uvedla statistička.
Za posledních deset let podle ní přibylo „jen nepatrně“ lékařů, kteří ukládají dokumentaci do specializovaných úložišť na internetu. Je jich 12 procent.
Do roku 2020 by přitom na internetu měly být kompletní zdravotní záznamy, výsledky vyšetření i objednací formuláře. Počítá s tím strategie elektronického zdravotnictví, kterou loni koncem listopadu schválila vláda. Podle dokumentu zdravotnická zařízení sice informační technologie mají, ale informace o stavu pacienta mezi sebou téměř nesdílejí. Chybí také zapojení lidí. Vzniknout by měl národní zdravotnický portál, který umožní konzultace s lékařem či objednání on-line. Od příštího roku se budou povinně vydávat také elektronické recepty.