Od roku 2011 počty hospitalizovaných vzrostly o třetinu z 321 na 454, zdvojnásobil se počet hospitalizovaných mužů. Zatímco tehdy tvořili asi 5,3 procenta, loni to bylo téměř osm procent. O téměř dvě třetiny víc bylo hospitalizovaných ve věku deseti až 14 let, o třetinu přibylo patnáctiletých až devatenáctiletých pacientů.
Na nárůst poruch příjmu potravy v populaci mají podle odborníků vliv i sociální sítě, na kterých se objevují informace či skupiny, které nemoc podporují. Asi jedno až 1,5 procenta populace trpí anorexií, tedy nezdravým hubnutím, kolem tří procent bulimií, tedy přejídáním spojeným často s nuceným zvracením. Stále častěji se lékaři setkávají také s takzvaným psychogenním přejídáním spojených se stresem. Čím dál častěji léčí psychiatři také anorektické pacientky, které byly dříve obézní a přešly do opačného extrému. Nemocní se mohou podle odborníků schovávat za extrémně zdravou stravu nebo za různými domnělými alergiemi na potraviny.
Mentální anorexie se vyskytuje asi u 1,5 procenta všech dívek a mladých žen, častější je ve středních a vyšších sociálních vrstvách. Bulimie je častější u studentek středních a vysokých škol, jde o čtyři až 15 procent dívek.
Mezi 3731 pacienty, kteří se s poruchami příjmu potravy léčili ambulantně, jich téměř dvě třetiny podstoupily léčbu opakovaně. Osmina všech pacientů byly děti do 14 let, třetina ve věku 15 až 19 let. Největší podíl pacientů k populaci byl v Praze, kde dosahoval trojnásobku republikového průměru. Ten překročil i Královéhradecký a Jihomoravský kraj.
Téměř dvě třetiny nemocných, kteří loni kvůli poruchám příjmu potravy skončily v psychiatrické nemocnici, trpělo mentální anorexií. Průměrně pacienti všech diagnóz pobývali nemocnicích 24 až 42 dní. Necelá čtvrtina byli mladí do 15 let, třetina pak od 15 do 19 let, pěti mezi 20 až 29 lety.
Nejvíc hospitalizovaných na počet obyvatel bylo z Ústeckého, Středočeského kraje a Vysočiny. Asi 84 procent ze všech nemocných bylo studentů nebo nepracujících, 91 procent bylo svobodných.