Pravidelně kouří zhruba třetina Čechů. Nejvyšší podíl kuřáků je mezi lidmi s nejnižším vzděláním, nejnižší naopak mezi vysokoškoláky. Pětina z nich ale vůbec nekouří doma. V zaměstnání nebo ve škole nesmí kouřit téměř čtvrtina kuřáků, zhruba dvě třetiny lidí chodí kouřit mimo budovu nebo na vyhrazená místa pro kuřáky.
Nejčastěji lidem kouř vadí v restauracích při jídle, více se proti němu ohrazují samozřejmě nekuřáci. Většina z nich se také cítí obtěžována kouřením na zastávkách hromadné dopravy, při setkávání s přáteli v pohostinských zařízeních či v zábavních podnicích, například v klubech. Nejméně tolerantní vůči cigaretovému kouři jsou nekuřáci z řad vysokoškoláků.
Kuřákům vadí často kouření jiných kuřáků na zastávkách hromadné dopravy, neschvaluje ho 29 procent z nich. Pětině kuřáků vadí také kouření na sportovních akcích. „Samotní kuřáci klidně útočí i do vlastních řad, když 90 procent z nich souhlasí s tvrzením, že by kuřáci měli být ohleduplnější ke svému okolí. V případě nekuřáků tento názor zastává dokonce 97 procent lidí,“ uvedla agentura.
Kromě úplného zákazu kouření v restauracích by nekuřáci nejvíce přivítali zákaz kouření na zastávkách MHD. Podporu mezi nimi má i povinné označení, zda se jedná o kuřáckou či nekuřáckou restauraci, s tím, že v kuřácké restauraci je vyhrazený prostor pro nekuřáky a také úplný zákaz kouření na všech veřejných místech včetně ulice.
Úplný zákaz kouření na veřejnosti ale naráží na velký odpor kuřáků, omezoval by tři čtvrtiny z nich. Nejméně restriktivní jim naopak přijde zákaz kouření na zastávkách MHD a současná povinnost označit restauraci podle toho, zda se jedná o kuřáckou či nekuřáckou.
Nekuřáci by uvítali celkové zpřísnění protikuřáckých opatření, spíše než designové a grafické změny na cigaretových krabičkách. „Ty by ale zřejmě na část kuřáků zapůsobily. Jako omezující by jim připadalo hlavně sjednocení designu krabiček,“ dodala agentura.
Průzkum se uskutečnil od 28. do 29. dubna a zúčastnilo se ho 531 lidí ve věku od 18 do 59 let.