ČTK to sdělila ombudsmanka Anna Šabatová, podle které se ne vždy tyto výstupní kontroly u vyhošťovaných cizinců skutečně dějí.
Veřejná ochránkyně práv na problém upozornila zdravotnické zařízení ministerstva vnitra, které dohlíží na zdraví cizinců umístěných v uprchlických zařízeních v ČR. Ministerstvo podle ní slíbilo nápravu.
O záležitosti informovala Šabatová i zákonodárce, jimž v uplynulých dnech zaslala zprávu o své činnosti za první čtvrtletí letošního roku. ČTK ji má k dispozici. Ombudsmanka v ní uvádí, že pracovníci její kanceláře v únoru sledovali proces vyhoštění Nigerijce, jenž se pod dohledem úřadů vracel z azylového zařízení Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku do vlasti.
V ČR mu nebyl přiznán status uprchlíka. Na hraničním přechodu Mikulov-Drassenhofen byl předán rakouským úřadům. Z vídeňského letiště byl převezen do Madridu a pak do nigerijského Lagosu. Právě opomenutí výstupní lékařské prohlídky v ČR považuje na tomto procesu veřejná ochránkyně za hlavní problém.
„Je nutné vědět, jaký je zdravotní stav vyhošťovaného. Může přenášet nějaké onemocnění, které by mohlo ohrozit všechny, kdo s ním během vyhošťování přijdou do styku. Špatně zvolený způsob eskorty by také mohl jeho zdravotní stav zhoršit,“ doplnila mluvčí kanceláře ombudsmanky Iva Hrazdílková.