Co je SARS?
Virové onemocnění SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome) se česky označuje také jako těžký akutní respirační syndrom nebo syndrom náhlého selhání dýchání. Jedná se o nemoc způsobenou koronavirem SARS-CoV, která na člověka přešla ze zvířat, a to pravděpodobně přes cibetky nebo psíky mývalovité. Typickým rezervoárem (přirozený zdroj a prostředí k přežívání nákazy) jsou některé druhy netopýrů.
Příčiny SARS
Původcem nákazy je koronavir SARS-CoV (human pneumonia associated coronavirus), jehož výskyt byl poprvé hlášen v listopadu 2002 v čínské provincii Kuang-tung. Během několika následujících měsíců se nemoc rozšířila do dalších třiceti zemí, kde se nakazilo více než 8 tisíc lidí a zemřelo 774 pacientů.
SARS virus se šíří hlavně prostřednictvím kapénkové infekce, takže například při zakašlání nebo kýchnutí. Nakazit se však můžete také při kontaktu s předměty, které jsou potřísněné sekrety dýchacích cest nebo jinými tělními tekutinami a stolicí. K přenosu choroby docházelo nejčastěji v nemocničních zařízeních, ale také na palubě letadla, jelikož tento uzavřený prostor je ideální pro přenos kapénkové infekce.
Rizikové faktory
- Cestování do rizikových oblastí
- Pobyt v nemocničním prostředí
- Práce se zvířaty, z nichž na člověka virus přešel
- Pobyt v malém, uzavřeném prostoru s velkou koncentrací lidí
Inkubační doba a průběh onemocnění
Inkubační doba SARS je zhruba 2-8 dnů, v některých případech však může být i o něco delší. Nejvíce nakažlivý je pacient zhruba kolem desátého dne, kdy má v těle největší množství viru. Infekce obvykle začíná celkovou únavou a horečkami, později se ovšem přidružují další typické příznaky. Vysoká úmrtnost je způsobena silnou imunitní reakcí, kterou vyvolávají cytokiny (tzv. cytokinová bouře).
Jaké má SARS příznaky?
Toto onemocnění se vyznačuje velice rychlým průběhem. Jelikož ovšem začíná stejně jako většina ostatních pneumonií, zpočátku ho není lehké jednoznačně diagnostikovat. Mezi první příznaky patří horečka často doprovázená také zimnicí, celková únava a malátnost, bolest svalů a nepříliš vážné dýchací potíže.
Později, když nemoc naplno propukne (zhruba mezi osmým a dvanáctým dnem), se u pacientů rozvine velice těžký suchý kašel a dušnost, která může v některých případech vést až k hypoxii a trvalému poškození vnitřních orgánů. Příčinou smrti je pak obvykle akutní infarkt myokardu, rozklad obranyschopnosti a následný septický šok.
Typické příznaky SARS:
- Horečka
- Zimnice a třesavka
- Bolest svalů (myalgie)
- Únava
- Malátnost
- Vodnatý průjem
- Dýchací obtíže
- Suchý vysilující kašel
- Zápal plic
Nejtěžší průběh má onemocnění SARS u jedinců s oslabenou imunitou a také u pacientů, kteří trpí nějakou další chorobou. Velký problém představují srdeční onemocnění, postižení dýchacího systému nebo třeba cukrovka. Zatímco vyšší úmrtnost hrozí především starším pacientům, u dětí bývá průběh nemoci většinou lehčí.
Diagnostika
Jelikož onemocnění zpočátku připomíná jiné atypické pneumonie, podle projevů ho není snadné diagnostikovat. Nejdůležitější je potvrzení kontaktu (či podezření) s nakaženou osobou, nebo pobytu v rizikové oblasti. K samotné diagnostice se poté používají různé testy včetně PCR a CT vyšetření plic. Pacienti by také měli vědět, že onemocnění, ale i pouhé podezření na SARS podléhá povinnému hlášení hygienickému úřadu.
Léčba SARS
Co se týče terapie, ta je především symptomatická, protože v současné době na SARS neexistuje žádný speciální lék. Pacienti infikovaní koronavirem SARS musí zůstat v izolaci, aby se tak zabránilo dalšímu šíření nemoci. K léčbě nemoci se poté používá antivirotikum s názvem Ribavirin, jehož užívání se kombinuje s kortikosteroidy. Dále to mohou být například interferony a antipyretika ke sražení horečky.
Aby si lékaři mohli být jistí, že budou mít tkáně pacientů dostatek kyslíku, nasazuje se oxygenoterapie, což znamená vdechování kyslíku ve vyšší koncentraci, než v jaké je přítomen v okolím vzduchu. Někdy je dokonce nutné přistoupit také k umělé plicní ventilaci.
Prevence
Ochrana proti SARS spočívá především v dodržování běžných hygienických zásad. Důležité je pečlivě si mýt ruce teplou mýdlovou vodou a nedotýkat se úst, nosu a očí nemytýma rukama. Pozor byste si měli dát hlavně při epidemiích akutních onemocnění dýchacích cest.
