ÚSTÍ NAD LABEM - „Například sanitář převáží pacienta s jeho zdravotní dokumentací na operační sál. Do spisu mohla nahlédnout třeba i uklízečka na oddělení,“ dodal s nadsázkou lékař. Jako klad vidí skutečnost, že do své dokumentace může nyní nahlédnout pacient. „Trochu na rozpacích jsem ze žáků středních zdravotnických škol. Ti tam budou moci nahlížet, i když jen pod dozorem své instruktorky, na praxi v nemocnici. Navíc jsou všichni vázáni povinnou mlčenlivostí včetně žáků, kteří jsou také trestně odpovědní,“ doplnil MUDr. Postler.
Za větší problém považuje počítačovou komunikaci, kdy se někdo „nabourá“ do sítě zdravotnických zařízení. „Například v USA se dnes upouští od vybírání laboratorních výsledků počítačem. Údaje se dostávají opět na papír a pak se individuálně rozvážejí do jednotlivých zdravotnických zařízení,“ tvrdí Zdeněk Postler.
Kritici novely tvrdí, že touto změnou již neexistuje lékařské tajemství. Nejvíce emocí vzbudila úprava, která umožňuje nahlížet do dokumentace i studentům. Občanské sdružení na ochranu pacientů ve svém stanovisku uvádí, že tak široký přístup do zdravotní dokumentace není možný v žádné ze západoevropských zemí.
Primář očního oddělení Masarykovy nemocnice MUDr. Pavel Sušický tvrdí, že čím méně lidí do dokumentace nahlíží, tím lépe. „V opačném případě se zvyšuje riziko úniku citlivých údajů. Z vlastní zkušenosti vím, že na zajímavé pacienty se vyptávají ze zvědavosti dokonce i zdravotníci,“ uvedl primář Sušický. Někteří pacienti podle něho třeba ani nechtějí, aby o nich někdo věděl, že mají oční problémy. „Nejsem zastáncem ani anglosaského modelu, kdy lékaři pacienta tvrdě informují třeba o době dožití. Mělo by záležet na lékaři, aby citlivě posoudil, jakou pravdu pacient unese. Někteří ji chtějí znát, jiní ne,“ uvádí lékař. Během pětadvacetileté praxe prý poznal i několik lékařů, kteří spáchali sebevraždu jen kvůli strachu z rakoviny, kterou neměli. Existovala údajně i dvojí dokumentace, aby se pacient nedozvěděl pravdu. „Podle mých zkušeností si minimálně polovina pacientů nepřeje tvrdou pravdu znát. Je to ale individuální. Pacient by měl být informován o riziku zákroku, druhu léků či kdo ho bude operovat,“ doplnil lékař. Zároveň připomněl možnost omylu v případě odhadu doby do pacientova úmrtí.
Krajská hygienická stanice v Ústí nad Labem v souvislosti s novelou zákona o zdravotní dokumentaci provedla určitá opatření. „Ta ještě zpřísňují manipulaci s těmito doklady. Jde třeba o soustředění počítačové techniky či instalace čidel proti vniknutí do některých prostor, aby nedošlo ke zneužití,“ vysvětlil vedoucí epidemiologického odboru ústecké krajské hygienické stanice MUDr. Josef Trmal.
TOMÁŠ PRCHAL, Ústecký deník, 2.7.2001