Část těl zesnulých ze středních Čech, která jsou podle jasně stanovených pravidel určena k pitvě, začalo od počátku letošního roku odmítat oddělení soudního lékařství Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Zprvu šlo o zesnulé z Příbramska a Mělnicka, nyní již Bulovka proti Mělnicku nic nenamítá, ale do problémů se zase dostal region Kladenska.
Podle ředitele středočeské záchranné služby Martina Houdka přitom není vyloučeno, že podobný přístup vůči zesnulým ze středních Čech by mohly začít uplatňovat i další pražské pitevny, kam jsou svážena těla zase z dalších středočeských regionů.
V metropoli kromě Bulovky fungují ještě v rámci fakultních nemocnic na Karlově náměstí a na Vinohradech (a také ve střešovické vojenské nemocnici, jež by však pro střední Čechy měla pitvat pouze těla lidí, kteří zemřeli v nějaké souvislosti s letectvím).
Pohřebáci nechtějí na Bulovku jezdit
„Vzhledem k tomu, že Středočeský kraj nedisponuje soudním lékařstvím, pražské nemocnice po dohodě vždy přebíraly zemřelé z předem dohodnutých okresů Středočeského kraje v rámci tzv. rajonizace,“ připomněl Houdek s dodatkem, že sporné regiony spadaly pod Bulovku několik desítek let.
Policisté i záchranáři pak jen krčí rameny, když se jich pracovníci pohřebních služeb dotazují, kam tedy mají mrtvé tělo převézt, jestliže je nemocnice nechce přijmout. A příslovečného černého Petra si pohřebáci nechtějí nechat.
„Dochází tak k situacím, kdy pohřební služba odmítá na Bulovku jet - a nechtějí zemřelého převzít, dokud transport nevyjednáme,“ upozornil Houdek.
Primář záchranářů z Mělníka Zdeněk Tlustý tuto zkušenost potvrdil. „Dokonce na nás byl vyvíjen nátlak, abychom pitvu odvolali. To ale považujeme za nepřípustné,“ doplnil.
Ředitel Houdek tvrdí, že stát jakožto zřizovatel fakultních nemocnic neplní svoji povinnost převzít odpovědnost za nakládání s těly mrtvých lidí.
„Mohlo by to vést až k tomu, že pohřební služby odmítnou těla přebírat a ostatky zemřelých tak zůstanou na místě skonu: doma, na veřejných místech a podobně,“ varuje Houdek.
Ani další z možných scénářů - těla by byla pohřbívána bez pitvy, tedy za cenu porušení zákona - není v pořádku. Houdek proto požádal ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou o řešení situace ve fakultních nemocnicích zřizovaných ministerstvem.
Ministerstvo říká: starat se má kraj
Do řešení problému se ale ministerstvo nehrne. Deníku to potvrdil náměstek ministryně Marek Šnajdr.
„Státní fakultní nemocnice na území hlavního města Prahy nemají žádnou povinnost přebírat těla zemřelých ze středních Čech. Za organizaci zdravotnictví na svém území je zodpovědný Středočeský kraj - a on je také jediný, kdo má povinnost tuto záležitost řešit. Ze zákona,“ zdůraznil náměstek.
Samotná Bulovka ovšem podle jeho slov stěží vyhoví, i kdyby dobrou vůlí překypovala. „Není to otázka peněz - pitvy jsou od 1. ledna hrazeny ze zdravotního pojištění - ale otázka kapacity,“ vysvětlil Šnajdr s tím, že není pravda, že by nemocnice odebrala méně těl.
Dochází však k tomu, že roste počet zemřelých v Praze i ve středních Čechách - a patologie na Bulovce se dostala na „maximum možného“. Provádí ročně 1600 pitev a více už nezvládne. Brání tomu počet chladicích boxů i personálu pitevny.
Před pěti lety dokonce tato nemocnice nabídla Středočechům, že by kapacity rozšířila - pokud ovšem dostane od kraje peníze. K dohodě tehdy nedošlo.
Politické půtky jdou i přes mrtvoly
Nic takového se nechystá ani nyní. „Není to věc kraje; povinnost postarat se o zemřelé má ze zákona stát,“ oponuje představám ministerstva hejtman David Rath, jenž v minulosti sám seděl v křesle ministra zdravotnictví.
Mluvčí hejtmanství Berill Mascheková pro Deník připomněla, že pro střední Čechy tuto službu tradičně zajišťovala Praha. „Jak to bude dál, musí určit stát, tedy ministerstvo. A pokud řekne, že na Bulovce je plno, musí říci i následující. Například: vozte zemřelé na Karlovo náměstí,“ vysvětlila mluvčí stanovisko kraje.
Šnajdr, jenž už měl s hejtmanem Rathem několik politických půtek, přesto netají přesvědčení, že věc je výhradně záležitostí Rathovy administrativy. „Dělat mediální humbuk nepomůže. Ředitel záchranky měl dávno informovat kraj a žádat řešení,“ míní náměstek ministryně.