KOŠICE - Po autonehodách je sebevražda spolu s nádorovými onemocněními druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých obyvatel Slovenska. Důvodem, proč se tolik lidí rozhodne pro dobrovolný odchod ze světa, jsou většinou psychické poruchy, především deprese. Do skupiny ohrožených lidí patří nezaměstnaní, ženy starší 55 let a lidé s různými typy závislostí, upozorňují odborníci, podle kterých se problému prevence sebevražd na Slovensku nevěnuje ze strany veřejnosti ani státu dostatečná pozornost.
Zatímco v roce 2000 spáchalo na Slovensku sebevraždu 697 lidí, loni jich bylo 753, z toho 648 mužů a 105 žen, řekla přednostka Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Košicích Eva Pálová. „Sebevražda stále představuje jakési tabu. Musíme o tom začít více mluvit,“ vyzývá lékařka.
„Začalo to tím, že manžel přišel o práci. Doma vládla napjatá atmosféra. Jednou mě dokonce v záchvatu žárlivosti zmlátil a k tomu se přidružily také problémy v mém zaměstnání. Najednou jsem neviděla jiné východisko. Všechno mi bylo lhostejné, nemyslela jsem na nic a na nikoho,“ líčí svůj příběh žena z malého východoslovenského města, která se nyní léčí na Psychiatrické klinice v Košicích. V zoufalství spolykala prášky a zapila je alkoholem jako mnoho jiných žen, které se rozhodnou skoncovat se životem.
Podle přednostky Psychiatrické kliniky je předávkování léky na Slovensku třetí nejpoužívanější způsob sebevraždy, který preferují hlavně ženy. „Muži volí podstatně drastičtější metody, jako je například oběšení či zastřelení,“ říká lékařka.
V letech 1997 až 2000 sice byli na první příčce v počtu sebevražd obyvatelé Trnavského kraje, ale v posledním období zaznamenaly zdravotní statistiky vyšší počet sebevražd právě v Košickém, Bystrickém a Nitranském kraji. Na východě země však počet hlášených sebevražd podle odborníků neodpovídá skutečnosti. Podle Pálové totiž zejména v menších obcích lidé neradi přiznávají, že jejich blízký spáchal sebevraždu, a proto mnoho takovýchto případů v oficiálních statistikách vůbec nefiguruje.
O závažnosti problému sebevražd hodně vypovídají i statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO), konstatuje Eva Pálová. Podle jejích údajů totiž každý rok spáchá ve světě sebevraždu téměř milion lidí. Ovšem až deset nebo dvacetkrát víc se jich o sebevraždu pokusí. To znamená, že ve světě z vlastní vůle zemře jeden člověk každých 40 vteřin a každé tři vteřiny se někdo o sebevraždu alespoň pokusí.
Tyto statistiky dále uvádějí, že největší sklony k sebevraždám mají obyvatelé východoevropských zemí. Nejvíce sebevrahů na počet obyvatel má však Litva, kde v roce 2002 připadalo 44,7 sebevraždy na 100.000 obyvatel; tehdy tímto
způsobem zemřelo 1551 lidí. Na Slovensku v roce 2001 činil tento údaj 12,9 na 100.000 obyvatel. Ovšem podle posledních údajů z loňského roku stoupl počet sebevražd v SR na 14 na 100.000 obyvatel.
V České republice se pro dobrovolný odchod ze života v roce 2001 rozhodlo 1623 lidí, tedy 15,9 na 100.000 obyvatel. V následujícím roce sebevraždu spáchalo 1534 osob, z toho 123 bylo nezaměstnaných. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky je právě ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá
nezaměstnanost častou příčinou sebevražd. Nejvíce lidí bez práce si vzalo život v roce 2000, tehdy jich bylo 203. V tomto roce byl ale také nejvyšší počet sebevražd celkem (1649). V loňském roce spáchalo v České republice podle policejních, ne zcela kompletních statistik, sebevraždu 1669 lidí.
Ve střední Evropě je v počtu sebevražd v poměru k počtu obyvatel dlouhodobě v čele Maďarsko. Donedávna patřila Maďarsku v této kategorii dokonce první příčka na světě. Ještě před několika lety totiž Maďarsko vykazovalo 40 sebevražd na 100.000 obyvatel, ovšem v uplynulých letech se Maďarům také díky některým
preventivním opatřením, jako bylo například zrušení doplatku na antidepresiva, podařilo snížit také počet sebevražd na 28 na 100.000 lidí.
Podle Pálové přitom platí, že sebevraždy nejsou pouze zdravotnickým a společenským, ale i ekonomickým problémem. Jak uvedla dále, podle jedné americké lékařské studie stály například sebevraždy a sebevražedné pokusy ve Spojených státech v roce 1994 přes 129 miliard dolarů. Pro srovnání: v roce 1993 vydaly USA na léčbu nádorových onemocnění 104 miliardy dolarů a na léčbu AIDS 66 miliard USD.
ČTK