Co je sedmikráska?
Co se dozvíte v článku
Sedmikráska (latinsky Bellis) je rod dvouděložných rostlin, které taxonomicky spadají do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Jsou to především trvalky, ale najdete zde i zástupce jednoletých bylin. Všechny jsou příbuzné rodu chudobička (latinsky Bellium) a běžně dorůstají do výšky 5–20 cm. Vyznačují se jednoduchými vzpřímenými stonky, bazálními listy a paprsčitými květy.
Rod sedmikráska zahrnuje poměrně malé množství druhů, které jsou původní především na území Evropy, ale v některých případech se přirozeně vyskytují také v Malé Asii nebo třeba v severní Africe. Vybraní zástupci pak byli zavlečeni také do Severní Ameriky a dnes se úspěšně pěstují i na mnoha dalších místech. Jaké má tedy sedmikráska druhy?
- Bellis perennis (sedmikráska chudobka),
- Bellis annua,
- Bellis azorica,
- Bellis bernardi,
- Bellis caerulescens,
- Bellis cordifolia,
- Bellis hyrcanica,
- Bellis longifolia,
- Bellis margaritifolia,
- Bellis pappulosa,
- Bellis prostrata,
- Bellis pusilla,
- Bellis rotundifolia,
- Bellis sylvestris. [1, 2, 3, 4, 5]
Sedmikráska chudobka
Nejznámější z výše zmiňovaných druhů je rozhodně sedmikráska chudobka (Bellis perennis). Právě ta jako jediná roste na území České republiky a obývá i řadu dalších oblastí po celém světě. Často se jí říká jednoduše chudobka, ale setkat se můžete také s označením sedmikráska obecná. Kromě toho pak existuje i řada lidových názvů, jako je husí kvítko, hladověnka, stokráska, šešetka či sirotka.
Nářeční pojmenování sedmikrásky mnohdy souvisí s různými názvy pro kopretinu, které se na první pohled podobá. Vzhledem k tomu, že bývá výrazně menší, však lidé používají spíše zdrobněliny (chudobka, chudobička, sirotka). Jde o metafory, které vycházejí z toho, že jde o květinu drobnou, bílou a „chudobnou“. V angličtině se pak označuje jako daisy, common daisy či English daisy. [6, 7, 8, 9]
Jak vypadá sedmikráska obecná?
Chudobka je vytrvalá bylina, která dorůstá zhruba do velikosti 5–15 cm. Má krátký, plazivý oddenek, který bývá také větvený. Její listy pak vyrůstají v přízemní růžici, mívají sytě zelenou barvu, jsou široce obvejčité až obkopinaté a čepele na okrajích bývají buď celokrajné, nebo jemně zubaté. Kromě toho se pak objevují také vystoupavé květní stvoly zelené či nachové barvy, které jsou oblé a tenké.
Stvoly sedmikrásek jsou jednoúborové a bezlisté. Vyrůstají na nich oboupohlavné květy o velikosti 15–30 mm, které mívají kuželovité lůžko. Uprostřed se nachází maličké trubkovité kvítky žlutavé barvy, zatímco obvod lemují květy jazykovité, které mají nejčastěji bělavý nebo narůžovělý odstín. Plodem je pak široce obvejčitá nažka zbarvená v tónech bílé a světle hnědé.
Sedmikrásky kvetou poměrně dlouhou dobu, a to konkrétně od února do září, případně až do listopadu. Pokud jsou navíc podmínky příznivé a panuje mírná zima, můžete se s nimi setkat dokonce i v prosinci. Drobné kvítky jsou dobře odolné vůči mrazu, a to až do –15 °C. Zároveň podobně jako slunečnice vykazují heliotropické vlastnosti, což znamená, že rostou ve směru světla. [10, 11, 12, 13]
Kde roste sedmikráska obecná?
Tato rostlina se v současné době vyskytuje prakticky po celé Evropě, a to v různých nadmořských výškách. Původní areál výskytu zahrnoval především jižní a střední část kontinentu, zatímco směrem na východ sahal až k území Malé a Přední Asie nebo na Kavkaz. Postupem času se však chudobky vlivem člověka rozšířily i na další místa, jako je Severní Amerika, Rusko, Patagonie či Nový Zéland.
Pokud jde o vhodná stanoviště, sedmikráska chudobka dává přednost oblastem s vlhčí půdou bohatou na potřebné živiny. Skvěle se jí pak daří na slunných místech, kde během mírných zim vykvétá prakticky po celý rok. Hojně se objevuje třeba v blízkosti lidských obydlí, takže ji najdete na zahradách či podél cest, ale roste také v parcích, na loukách nebo na pastvinách. [14, 15, 16, 17]
Obsažené látky
Sedmikráska chudobka obsahuje řadu účinných látek, kam patří především saponiny, třísloviny, hořčiny, minerální látky, organické kyseliny, flavonoidy, antokyany, sliz, silice, pryskyřice, inulin nebo cukr. Právě díky tomuto složení si daná bylina našla své místo v lidovém léčitelství, kde se z ní připravují různé odvary, tinktury nebo balzámy. [18, 19, 20, 21, 22]
Jaké má sedmikráska léčivé účinky?
Díky svým léčivým vlastnostem se chudobky již od středověku používají v tradiční lidové medicíně. Nejčastěji se sbírají jejich květy či kvetoucí nať, a to hlavně na jaře nebo v létě, kdy dané části údajně obsahují největší množství účinných látek. Na podzim a brzy zjara se pak doporučuje sbírat také kořen sedmikrásky, z nějž se nejčastěji připravuje odvar.
Důvodem, proč jsou sedmikrásky v lidovém léčitelství tak oblíbené, jsou především jejich protizánětlivé, antioxidační, svíravé a hojivé účinky. Podporují vykašlávání a používají se například jako podpůrný prostředek při léčbě zánětů dýchacích cest, revmatismu či jiných typů artritidy. Také však pomáhají pacientům trpícím záněty močových cest nebo ledvin, nechutenstvím či trávicími potížemi. Obsažené látky navíc stimulují látkovou výměnu a správné fungování žlučníku.
Ze sedmikrásek se nejčastěji připravuje čaj nebo tinktura, ale dají se užívat i zevně. V takovém případě se z nich připravují třeba odvary na rány, které by měly podpořit srážení krve, ale i obklady či koupele, jejichž pozitivní vliv využívají hlavně pacienti potýkající se s kožními problémy (ekzémy, lišeje, vyrážky, akné, lupénka, bodnutí hmyzem). Jako kloktadlo se dají chudobky využít při zánětech dutiny ústní, přičemž jejich zevní aplikace podporuje i hojení bércových vředů. [23, 24, 25, 26, 27, 28, 29]
Pěstujete sedmikrásky?
Jaké má sedmikráska obecná použití?
Jelikož chudobky nejvíce vykvétají v období od dubna do srpna, právě v tuto chvíli nastává také nejvhodnější čas pro sběr jejich květů a listů. Z těch se následně připravuje například sedmikráskový čaj (nálev) a tinktura nebo se přidávají do směsí s ostatními bylinami. Běžně se navíc používají také v kosmetickém průmyslu. Kromě toho někteří lidé sbírají také jejich kořen, z nějž se připravuje odvar, a to konkrétně na podzim nebo případně brzy na jaře.
Čerstvé i sušené sedmikráskové květy se nejčastěji využívají pro přípravu chutných čajových směsí. V kuchyni se ale dají zužitkovat i na mnoho dalších způsobů. Z chudobek se tak připravuje například takzvaný falešný med (sedmikráskový med) či sedmikráskový sirup, ale přidávají se také do jarních salátů, pomazánek a bylinkových másel nebo do některých vařených pokrmů (například do polévek a omáček). Krásně pak ozdobí i různé dezerty a lidé si je dávají klidně i na chleba s máslem.
Sedmikrásky, které rostou na intenzivně obdělávaných zemědělských půdách, představují celosezónní zdroj pylu a nektaru pro včely. Pěstitelům se navíc podařilo vyšlechtit řadu zajímavých kultivarů s většími květy různých barev, které se pěstují pro dekorativní účely. Pokud ovšem sedmikrásky vyrůstají v trávnících, mnozí zahrádkáři je považují za obtížný plevel. [30, 31, 32, 33]
Pěstování sedmikrásek
Chudobky se nejčastěji pěstují v zahradách nebo parcích, a to jako okrasné trvalky nebo případně dvouletky (během dalších let mohou totiž zplaňovat a poté produkují menší květy, než je běžné). Mezi oblíbené vyšlechtěné kultivary se dnes řadí například následující druhy:
- sedmikráska chudobka ‘Dunkle Rosa’,
- sedmikráska chudobka ‘Galaxy Rose’,
- sedmikráska chudobka ‘Habanera’,
- sedmikráska chudobka ‘Monstrosa’,
- sedmikráska chudobka ‘Pomponette’,
- sedmikráska chudobka ‘Robella’,
- sedmikráska chudobka ‘Roggli White’,
- sedmikráska chudobka ‘Rubra’,
- sedmikráska chudobka ‘Weiss’.
Sedmikrásky jsou mezi zahrádkáři oblíbené, jelikož nejsou příliš náročné na okolní podmínky. Preferují středně těžké a vlhčí půdy, přičemž nejraději mají místa na slunci nebo v mírném polostínu. Jejich semena se vysévají v červnu a červenci, a to například do pařeniště, přičemž na finální stanoviště se pak umisťují v srpnu či září. Kromě toho se navíc pěstují i v květináčích.
Aby rostliny nevymrzly, měli byste je chránit pomocí přikrývky připravené z chvojí nebo prostřednictvím netkané textilie. Také se ale doporučuje pěstovat sedmikrásky během zimních měsíců v květináčích, které můžete uložit třeba do nevytápěného skleníku. Množení se pak provádí semeny nebo dělením trsů. Vyšlechtěné sedmikrásky navíc nebývají náchylné k chorobám. [34, 35, 36, 37]
Zdroje: kvetenacr.cz, botany.cz, pladias.cz, biolib.cz, ceskatelevize.cz, botanika.wendys.cz, bylinkyprovsechny.cz, encyklopedie.biooo.cz, powo.science.kew.org, missouribotanicalgarden.org, pfaf.org, theplantlist.org, mdpi.com, webmd.com, researchgate.net, sciencedirect.com