Praha -
„Před deseti lety platby od zdravotních pojišťoven pokryly polovinu rozpočtu, nyní je to 30 procent. Záchranná služba je podfinancována. Platí stále systém, který byl nastaven před deseti lety,“ uvedl ředitel. Upřesnil, že úhrada za lékařský či záchranářský výkon se od 90. let zvedla jen minimálně.
Náklady záchranné služby přitom výrazně vzrostly. Zvýšily se ceny léků, zdravotnického materiálu, pohonných hmot, vozů a přístrojů i mzdy. Provoz si ročně vyžádá asi 340 milionů korun. Z pojištění dostane 105 milionů. „Výrazně by nám pomohlo, kdyby úhrady od pojišťoven zohlednily alespoň růst cen pohonných hmot a mezd,“ řekl Schwarz.
Podle něj musí činnost záchranné služby nyní doplatit pražský magistrát. Letos poskytl 219 milionů korun. Podle pražské radní Hany Halové pojišťovny argumentují tím, že záchrannou službu zřizuje kraj. Měl by ji tedy i hradit.
Financování by mohl vyřešit nový zákon o záchranné službě. Hovoří se o něm deset let, stále ale nebyl přijat. Stanovil by roli a náplň záchranné služby, kterou zatím upravuje norma z roku 1960 a vyhlášky. „Záchranka“ tak jako jediná součást integrovaného záchranného systému nemá vlastní zákon, podotkl Schwarz.
Někteří zdravotníci s nadsázkou zdůvodňují absenci normy častým střídáním ministrů zdravotnictví. Žádný z nich pak nestihne absolvovat celý legislativní proces. Podle Schwarze může být na vině i složitost navrhovaných norem, které se snaží vše postihnout. Vzorem by mohl být jednoduchý slovenský zákon, míní ředitel. Halová řekla, že Praha již zákon podle slovenského modelu připravila a bude usilovat o jeho prosazení.
Pracovníci linky 155 zaznamenali loni 310.000 volání. Záchranáři vyjeli k 83.000 případům, rychlá lékařská pomoc pak k 21.500. Vrtulník zasahoval při 522 případů. Ve dvou třetinách všech výjezdů záchranná služba pomáhala při chorobách, mdlobách, infarktech či mozkových příhodách. Pětina zásahů směřovala ke zraněným. Oběti dopravních nehod tvoří jen čtyři procenta pacientů. K sebevrahům jedou záchranáři při každém 50. výjezdu.
ČTK