Pojišťovny, lékaři, nemocnice. Vztahy mezi nimi jsou různé, leckdy vyhrocené. Všichni svorně říkají, že chyba je v nastavení zdravotnického systému. Jak je tomu v praxi, jsme se zeptali pánů povolaných – ředitele hradecké fakultní nemocnice Romana Prymuly a ředitele regionální pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny v Hradci Králové Michala Provazníka.
Pánové, jak vy dva spolu vlastně vycházíte? Lékaři někdy na pojišťovny nadávají, že platí pozdě, že nutí lékaře předepisovat určité léky… Jak je tomu ve skutečnosti?
M. Provazník: Z mého pohledu je náš pracovní vztah založen na vzájemné důvěře. Cením si toho, že ve chvílích, kdy musíme řešit problémy, tak je náš přístup bez emocí, věcný a korektní. Kompromis na obou stranách vždy umožnil nalezení řešení. Ono se dokonce někdy stane, žeVZPzaplatí i dříve. PokudVZPplatí pozdě, zpoždění plateb je naprosto minimální (ve dnech). Nikdy se nestalo, že byVZP někomu nezaplatila.
R. Prymula: Jednoznačně musím potvrdit, že máme naprosto korektní vztahy. Osobně si vážím pana ředitele pro jeho naprosto věcný přístup. Nemusí se mi líbit, že VZP někdy neakceptuje naše požadavky na proplacení již odvedené péče, ale zcela rozumím tomu, že prostě není dostatek prostředků. Naše vztahy vychází z reality, kdy jsme prakticky na jedné lodi. Pokud nebudeme problémy řešit vzájemně, bude na tom jedna či druhá instituce chvilkově lépe, ale velice rychle se problém přenese z plátce na poskytovatele či naopak. Pojišťovna má totiž péči zajistit a nemocnice ji musí poskytnout. V otázkách předepisování léků jsme byli nuceni z ekonomických důvodů poněkud přitvrdit. Tam, kde je preparát srovnatelně účinný, používáme nejlevnější variantu a chtěl bych, aby to pacienti akceptovali. Není možné vyžadovat výrazně dražší lék jen proto, že jsem si na něho prostě „zvykl“. Pak logicky prostředky chybí jinde.
Jak to vypadá ve zdravotnictví s penězi, co ekonomická krize, dotkla se ho nějak? Nebude se péče o pacienty horšit?
M. Provazník: Ekonomická situace se odráží i v příjmech pojistného. Klesající výkon ekonomiky, zvyšující se podíl tzv. státních pojištěnců (nezaměstnaných, důchodců,…) za něž je platba pojistného nižší než za ekonomicky aktivní, znamená klesající příjem pojistného. Nadruhé straně do zdravotnictví přicházejí stále nové metody léčby, nové technologie. VZPtento trend nemůže pominout a tyto nové postupy nehradit. Výsledkem je, že dochází k nerovnováze mezi příjmy a výdaji. Co se týče zhoršení péče. Může dojít k prodloužení čekací doby na některé typy výkonů, ale ne k takovému, které by přesahovalo dobu garantovanou ze zákona.
R. Prymula: V posledních dvou letech jsme pocítili dopad ekonomické krize i ve zdravotnictví. Stát nejenže dlouhodobě nezvyšuje prostředky za státního pojištěnce, který konzumuje významné procento zdravotní péče, ale nechává na nás bez jakékoliv korekce dopadat řadu různých vlivů. Narůstá inflace, zvyšují se požadavky na objem péče díky stárnutí populace, zavádějí se nové složitější a nákladnější metody, používají se sice účinnější, ale i výrazně dražší léčiva. Obzvlášť macešsky se chová ke zdravotnickým zařízením v oblasti DPH. Nemocnice jsou čistým plátcem. Dochází tak k tomu, že prostředky ze zdravotního pojištění plynou do státní pokladny. Přes uvedené důvody neočekáváme významné zhoršení zdravotní péče. Maximálně dojde k mírnému prodloužení čekacích dob v pásmu 23 měsíců. Poté bude muset systém vnitřní nerovnováhu vyřešit.
Jakým pacientům byste dali v nemocnici přednost, samozřejmě, pokud by to bylo možné? Těm, co jsou pojištění u VZP nebo u nějaké menší pojišťovny? Jaké jsou rozdíly ve vztahu nemocnice k pojišťovnám malým a k VZP?
R. Prymula: Kdybychom si mohli vybírat, jednoznačně preferujeme pojištěnce VZP, ale péči poskytujeme všem, se který mi máme smlouvu. S VZP jsou mantinely jasně dány, i když místy jsou jednání tvrdá. To u některých jiných pojišťoven neplatí. Jsou pojišťovny, které se také snaží odlákat pojištěnce VZP k sobě. Důvody jsou zřejmé, vyspravit si vlastní ekonomiku. Většina pojištěnců vábení však bohužel neprohlédne a odcházejí za „lepším“. Jsou pojišťovny, které platí lépe praktiky a specialisty a výrazně hůře nemocniční péči. Tímto trikem angažují praktiky i specialisty v získávání nových pojištěnců do svých řad. Avšak nemocniční systém pláče. Myslím si, že pacienta by měla dominantně zajímat lůžková péče a zde jeho péči hradí VZP výrazně lépe. Jistě máme svobodnou volbu pojišťovny, ale je vůbec etické pro některé oborové pojišťovny takto náborovat nové pojištěnce, vylepšovat si vlastní bilanci a např. při meziročním nárůstu svých pojištěnců o 15 % zdravotnickým zřízením ani nezohlednit zvýšené zálohy?