Nový zákon o zdravotnické záchranné službě, která má stanovit pravidla její činnosti místo vyhlášky, se tak asi vrátí sněmovně k novému projednání. Jako jedinou předlohu ze zákonů vládní zdravotnické reformy ji Senát asi nezamítne.
Prodloužení doby příjezdu záchranářů navrhovalo ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu, že patnáctiminutový limit nelze dodržet zhruba pro oblasti s 1,3 milionu obyvatel, zatímco limit o pět minut delší nebude stačit asi jen pro 200 tisíc lidí.
Výbor doporučil v souladu s původní dohodou poslanců, která se ve sněmovně nedopatřením do předlohy nedostala, aby záchranáři měli ze zákona nárok na odchodné. Senátoři rovněž doporučili uložit záchrance účast na hromadných akcích z vyšším rizikem ohrožení zdraví. Nemocnice by pak podle senátorů nesměly odmítnout přijetí pacienta, kterého jim záchranka přiveze.
Schwarz neuspěl v podstatě jen s návrhem, aby posádka záchranného vozu byla maximálně dvoučlenná. Senátor omezení zdůvodňoval úsporou nákladů a tím, že posádku letecké záchranné služby také tvoří jen lékař a záchranář.
Zákon popisuje organizaci a činnosti záchranné služby, které se prakticky neliší od současného stavu. Záchranáři ale budou mít zákonnou možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí. Nemocnice budou muset mít kontaktní místa, která budou v nepřetržitém spojení s operačními středisky záchranky. Za porušení zákona jim má hrozit až milionová pokuta.
Záchranné služby si budou muset vyžádat pomoc jiných složek integrovaného záchranného systému, pokud to bude účelné. Jde například o místa v horských oblastech, kam se dříve než záchranáři dostanou členové horské služby. Záchrannou službu budou jako dosud platit zdravotní pojišťovny, kraje a stát, na který připadá letecká záchranná služba. Stát bude nově platit prostředky pro krizové situace; odhadované náklady budou 105 milionů korun za rok.