Souhlas obou rodičů zavedl nový reformní zákon o zdravotních službách, způsobil tím ale problémy. Získat souhlas v případech, kdy rodiče žijí odděleně, bylo mnohdy nemožné.
„Novela upravuje jen ta ustanovení, která přinášejí problémy a jsou v praxi nesplnitelná,“ hájila senátní normu senátorka ČSSD Alena Gajdůšková. Zpravodaj Boris Šťastný (ODS) ale připomněl, že vláda s předlohou hlavně kvůli předloženému poslaneckému návrhu nesouhlasila. Doporučil senátní návrh zamítnout.
Šťastný i ministr Heger navíc poznamenali, že souhlas obou rodičů je podle zákona nutný jen pro zákroky, které mohou velmi negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta. Heger se zmínil například o chemoterapii či amputaci. Nepočítalo se prý s výkladem, že půjde třeba i o očkování.
Za propuštění senátní předlohy do výboru se přimlouvala například Soňa Marková (KSČM). Podotkla, že upravuje - na rozdíl od poslaneckého návrhu - i další problematické záležitosti.
Senátorská novela, kterou připravovaly Česká lékařská komora a Svaz pacientů, měla odstranit podle jejích autorů nejzákladnější byrokratické překážky. Zrušila by se povinnost lékaře požadovat od pacienta po uplynutí 30 dnů nový informovaný souhlas s léčbou. Stavovské organizace by znovu mohly nahlížet do zdravotnické dokumentace, když by řešily stížnost na lékaře, zubaře a lékárníky. Právě tuto pasáž pravicoví poslanci tvrdě kritizovali.
Upravit se měla i ustanovení o použití omezovacích prostředků vůči pacientovi a o dodatečném omezení pacienta ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem.