Poukázal na to senátor ČSSD Jaroslav Malý (za ČSSD), podle něhož se tvůrci senátorské předlohy v čele s Ivo Valentou (za Soukromníky) "na návrhu příliš neudělali". Norma by podle Malého vyžadovala čtyři desítky legislativních úprav.
Proti novele se postavil také Václav Hampl (za KDU-ČSL), kterému se "nelíbí škubat pořád s právním prostředím". Podle něj si kuřáci i majitelé hospod na přísná protikuřácká pravidla už "v zásadě zvykli bez velkého remcání".
Další projednávání novely naopak podporovali Jiří Čunek (KDU-ČSL), Jiří Vosecký (STAN) a Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj by si minimálně zasloužilo vyškrtnout ze zákona zákaz prodeje alkoholu osobě, která by pak mohla pod jeho vlivem ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Toto ustanovení podle Vystrčila předpokládá, že "každý číšník bude lepším prognostikem než (Miloš) Zeman s (Václavem) Klausem dohromady".
Protikuřáckým zákonem se v dubnu zabýval Ústavní soud, který odmítl zrušit úplný zákaz kouření ve veřejných prostorech a v zákoně provedl jen dílčí škrty.
Senátorský návrh počítá s tím, že by v restauracích mohli jejich majitelé obnovit kuřácké prostory, které by nesměly přesáhnout 30 procent celkové plochy. Vnášení pokrmů nebo vstup mladistvých do těchto prostor by mělo být podle novely nově přestupkem. Autoři předlohy také chtějí, aby se zákaz nevztahoval na malé bary a pivnice do 80 metrů čtverečních, v nichž se nepodává jídlo.
Předkladatelé novely, mezi nimiž jsou zástupci ODS a STAN, zdůvodnili prolomení zákazu mimo jiné tím, že nevedl k poklesu spotřeby tabákových výrobků či snížení počtu mladých kuřáků. Žádnou statistiku ovšem nepředložili. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) na jaře uvedl, že je příliš brzy na posouzení dopadů zákona, který platí od konce loňského května. Podle květnového průzkumu Univerzity Karlovy ve spolupráci s agenturou Ipsos podporuje úplný zákaz kouření 71 procent Čechů. Proti je zbytek, rozhodně ho odmítá 12 procent lidí.