Praha - Normu tak nyní bude muset znovu projednat Poslanecká sněmovna.
Ministr zdravotnictví David Rath prohlásil, že ho senátní veto šokovalo. „Je s podivem, že politikové ODS nechtějí, aby občané měli přístup k informacím o tom, jaká se poskytuje péče v nemocnicích, které jsou řízeny kraji, a tedy převážně hejtmany za ODS,“ uvedl ve stanovisku. K důvodům odmítnutí se ale nevyjádřil.
V horní komoře dnes návrh zákona kritizovala například senátorka ODS Alena Venhodová. Pokud nejsou zákonem stanovena kritéria pro vydání ministerské vyhlášky, tak se dají velmi snadno zneužívat ve prospěch toho či onoho zdravotnického zařízení, uvedla. „Opravdu bychom podepsali něco, aniž bychom věděli, co,“ dodala.
„Zákon je až příliš jednoduchý, touto cestou nemůžeme jít. Je to vyhláška, která bude rozhodovat, ne tento zákon,“ přidal se místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS).
Jejich mínění nesdílel hlavní autor návrhu zákona, bývalý ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi (ČSSD). „Zákon má být obecný, vyhláška má být podrobná,“ uvedl poslanec. Ani podle senátora a lékaře Karla Bartáka z klubu KDU-ČSL by nebylo možné kritéria stanovit zákonem s ohledem na různorodost lékařských oborů. Oba předpokládají, že ministerstvo by při přípravě vyhlášky spolupracovalo s příslušnými odbornými společnostmi.
„Informace o kvalitě a ceně zdravotní péče se budou nepřetržitě vyvíjet, jak se bude dynamicky měnit celá moderní medicína. Bylo by proto nevhodné dávat do zákona konkrétní kritéria, ta musí určit příslušné odborné lékařské společnosti,“ uvedl Barták.
Právě odborné společnosti po zveřejňování informací již dlouhou dobu volají. Patří k nim například Česká onkologická společnost. Podle jejího předsedy Jiřího Vorlíčka by jednotlivá onkologická pracoviště i pacienti měli znát úspěšnost ostatních. Na některých pracovištích mají prý nemocní rakovinou vyšší šanci na přežití či delší život. Proti zveřejňování ukazatelů kvality nejsou ani ředitelé nemocnic. I oni ale požadují jasná kritéria.
Mnohé údaje samy nemocnice sledují již nyní a některé informace zpřístupňují. Povinně musí od letošního roku data o kvalitě na internet dávat 16 fakultních nemocnic a ústavů, které řídí ministerstvo. Kubinyi odmítal jako nesmyslné obavy, že by nařízené zveřejňování údajů o kvalitě péče zdravotními pojišťovnami vedlo k sestavování nějaké hitparády nemocnic.
Ministerstvo nedávno sestavilo jejich žebříček podle údajů z prvního pololetí 2005. Nejlépe dopadl pražský Ústav péče o matku a dítě, nejhůře brněnská úrazová nemocnice. Zdravotníci upozorňovali na to, že zařízení jsou neporovnatelná. Připustil to i Rath.
Zákon počítá s tím, že pacienti by se měli po 1. červenci například dozvědět, jak jsou jednotlivá oddělení v různých nemocnicích úspěšná v léčbě. Dosud mají podle Kubinyiho sice nárok na volbu zdravotnického zařízení, chybějí jim ale údaje, podle kterých by se mohli kvalifikovaně rozhodnout.
Po dnešku je osud normy nejistý, protože k přehlasování Senátu je třeba získat ve dvousetčlenné sněmovně nejméně 101 hlas. Bez šancí na úspěch však předloha není - v únoru pro ni hlasovalo 126 ze 173 přítomných poslanců.
Na odmítavé stanovisko Senátu k zákonu již dnes zareagoval lidovecký poslanec Josef Janeček. Do jedné z norem, které sněmovna projednávala, navrhl zapracovat ustanovení, podle něhož by zdravotní pojišťovny měly některé informace zveřejňovat. Má jít například o statistické údaje o péči, kterou lékaři vykázali, o informace o délce hospitalizace a výši úhrad. Nebylo by ale možné zveřejňovat údaje o jednotlivých pacientech.
Kdyby revizní lékař pojišťovny při kontrole zjistil, že například nějaká nemocnice poskytla pacientovi špatnou péči, a tím ho ohrozila, měla by o tom pojišťovna příslušného pacienta vyrozumět, vyplývá také z Janečkova návrhu. Zatím není jasné, kdy o něm bude sněmovna hlasovat, zřejmě až v dubnu.
ČTK