„Cílem předloženého návrhu je alespoň zčásti napravit sociální situaci zaměstnanců s nízkými příjmy a zaměstnanců sociálně slabých, zejména matek samoživitelek či invalidů,“ obhajují návrh senátoři v čele s Zdeňkem Škromachem. Podle nich je úprava nezbytná za situace, kdy jsou lidé postaveni před dilema, zda přijmout práci za minimální mzdu, nebo zůstat bez práce, a vystavit tak rodinu a děti hmotné nouzi.
Senátoři svůj návrh opírají i o verdikt Ústavního soudu z roku 2008, který zrušil karenční dobu přijatou v rámci reforem vlády Mirka Topolánka. Předloni ale ústavní soudci na návrh poslanců odmítli zrušit i nynější úpravu karenční doby, neboť zaměstnanci během ní na rozdíl od původní podoby neodvádějí pojistné na nemocenské pojištění.
Karenční doba je zavedena i v jiných evropských zemích a její česká podoba je v souladu s úmluvou Mezinárodní organizace práce či Evropského zákoníku sociálního zabezpečení. Náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti.
Senátoři tvrdí, že jejich návrh nemá vliv na rozpočty státu, krajů a obcí ani zaměstnavatelů, protože zvýšení náhrad na plat zaměstnanců po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény je kompenzováno v rámci finančních prostředků na platy.
Škromach chtěl novelu projednávat už tento týden na schůzi horní komory. Návrh ale předložil těsně před jejím zahájením a senátoři to odmítli.