Senioři v domovech ohrožení nevhodnými léky

Situaci mapovala neziskové organizace Ústav lékového průvodce ve spolupráci s klinickými farmaceuty Nemocnice Na Homolce (NNH) v 7 domovech pro seniory po celé ČR. Formou anonymních dotazníků se do něj zapojilo přes 850 klientů. Ve 3 zařízeních proběhl audit, v němž tým klinických farmaceutů vyhodnotil farmakoterapii ze zdravotní dokumentace u 151 klientů. „Senioři v domovech užívají v průměru 6 až 8 druhů léků na předpis denně. Jde o kritickou hranici, kdy by měli být pravidelně sledováni lékařem z důvodů přehodnocení účelnosti a bezpečnosti medikace. Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem, až když se objeví problém. Proaktivní přístup a pravidelná revize medikace není z kapacitních důvodů možná,“ shrnuje vedoucí oddělení klinické farmacie NNH Milada Halačová. Klienti zařízení sociální péče jsou ve většině případů polymorbidní senioři starší 80 let, kteří vyžadují péči specialistů. Až 80 % z nich je při užívání léků kvůli sníženým rozhodovacím schopnostem nebo demenci zcela závislých na ošetřujícím personálu. „Nejčastěji jsme narazili na to, že lidé užívají léky nevhodné vzhledem k jejich věku či diagnóze, naopak chyběla léčiva s jasně prokázaným pozitivním vlivem na vývoj nemoci či délku přežití nebo byly voleny nevhodné dávky léků, které následně způsobovaly rozvoj nežádoucích vedlejších účinků,“ vysvětlila Milada Halačová. Aktivity projektu podpořil také Státní ústav pro kontrolu léčiv ( SÚKL). „Jako kontrolní a regulační orgán v oblasti léčivých přípravků podporujeme aktivity, které přispívají k větší bezpečnosti a účelnosti užívání léků. Počet seniorů bude stále narůstat, navíc jde o velmi křehkou a zranitelnou skupinu, která potřebuje naši ochranu, a proto považujeme za důležité na situaci upozornit,“ uvedl ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.
Ústav lékového průvodce se chce při řešení problému inspirovat úspěšnými příklady v zahraničí. „Tam pomáhají domovům pro seniory speciální týmy, ve kterých je vedle předepisujícího lékaře zapojen také geriatr a klinický farmaceut, který úzce spolupracuje s ošetřujícím lékařem a sleduje celkovou medikaci pacienta, včetně možných nežádoucích účinků. Model s úspěchem funguje ve Velké Británii, něco podobného bychom proto chtěli zkusit i u nás, v první fázi třeba formou telefonické konzultace. Zájem o pilotní projekt potvrdilo už několik domovů,“ potvrdila ředitelka ústavu Ivana Plechatá.