K dosažení toho je potřebná kontinuální a odborně garantovaná edukace společnosti, ve které je uplatňována i přednášková činnost zdravotníků na školách. Přednášky a diskuse se zpravidla organizují ve spolupráci se základními a středními školami. Kromě běžných témat, jako je například první pomoc a kardiopulmonální resuscitace, nadváha a obezita, kouření, zneužívání léků, drog a alkoholu nebo také rizikové chování vedoucí ke vzniku úrazu, se také věnují osvětě týkající se odpovědného rodičovství a s tím souvisejících témat pohlavně přenosných onemocnění, antikoncepce a interrupce. S touto tematikou se nejčastěji setkáváme při sledování televize a užívání internetu. O sexu se mluví velmi často, je tématem rozhovorů dospělých i náctiletých. O čem už se však již hovoří méně, jsou následky vyplývající z nezodpovědného sexuálního chování, ať už nechtěných těhotenství nebo viru HIV a dalších pohlavně přenosných chorob. Je tedy otázkou, kolik dnešní děti vlastně o sexu vědí, resp. jak jsou informované o okolnostech, které by měly sexu předcházet, a o následcích, které mohou ze sexuálních aktivit vyplynout.
Sexuální výchova není v dnešní době samostatným vyučovacím předmětem, tudíž je o tyto přednášky nemalý zájem. Jen málo pedagogů rádo a fundovaně s žáky pohovoří na témata ze sexuální výchovy, proto je pro vedení školy snazší zajistit přednášku od odborníků. Navíc i pro žáky je toto téma velice citlivé, a tudíž se stydí před pedagogem otevřeně vyjadřovat své názory. Mnohem příjemnější je pro žáky kontakt se zdravotníkem, kde je toto téma hovoru přirozenější. Rady od sestry či lékaře jsou žáky přijímány s větším respektem, čímž se stávají také efektivnějšími. Zdravotník, který má potřebné poznatky, informace a zkušenosti, může významnou měrou ovlivnit znalosti, postoje a chování dětí právě prostřednictvím zdravotně výchovné činnosti.
Aktuálně - Gymnázium Frýdlant
Cílem průzkumu byla realizace a ověření účinnosti zdravotně výchovného projektu, jenž byl zaměřen na konkrétní rizikový faktor životního stylu - odpovědné sexuální chování. Formou dotazníkového šetření byla získána data, která vypovídají o úrovni znalostí, postojů a chování 74 žáků Gymnázia Frýdlant ve věku 13-15 let. Po skončení intervence formou přednášek a besed byl opět proveden sběr dat formou shodného dotazníku, a tak mohly být porovnány a vyhodnoceny získané soubory dat.
Položené otázky
1. Domníváte se, že je pro zahájení sexuálního života důležitá délka partnerského vztahu, chození?
Před edukací byla tato skutečnost důležitá pro 74 % žáků, po intervenci byla délka vztahu důležitá pro 86 % respondentů.
2. Jaký zastáváte názor na náhodné pohlavní styky, tzv. „na jednu noc“?
Před edukací odsuzovalo rozhodně a spíše pohlavní styk „na jednu noc“ celkem 52 % respondentů. Procento je poměrně nízké s ohledem na možné nebezpečí plynoucí z pohlavního styku s neznámým partnerem. Po provedené edukaci stoupl tento počet na 70 %. Zde došlo k výraznému posunu pozitivním směrem.
3. Znáte rizika, která s sebou přináší sexuální život?
Z vyhodnocení výsledků před přednáškou jsem zjistila, že 80 % respondentů si je vědomo možných rizik, která mohou vyplynout z neodpovědného sexuálního života. Po provedené intervenci se tento podíl ještě zvýšil, a to až na 98 %.
4. Uveďte konkrétní rizika vyplývající ze sexuálního života. Před intervencí respondenti uvedli, že jedním možným rizikem jsou pohlavní choroby (90 %). V druhém dotazníku tuto odpověď uvedlo pouze 76 % dotázaných. Naopak u nechtěného těhotenství došlo k výraznému navýšení počtu odpovědí, a to z 58 % v případě prvního dotazníku na 83 % v případě dotazníku druhého. Před edukací uvedlo 8 % tázaných, že jedním z možných rizik je rakovina, v druhém dotazníku se již tato odpověď neobjevuje. Další odpovědí, která je v případě obou dotazníků procentuálně shodná, je, že možným následkem sexuálního života je placení výživného. Výrazný posun je také patrný v odpovědi, že jedním z možných rizik je trestní stíhání v případě, kdy osoba starší 15 let vykoná soulož s osobou mladší 15 let. V prvním dotazníku tuto odpověď uvedla 4 % respondentů, po intervenci již 15 % respondentů. 5. Domníváte se, že pravidelné užívání antikoncepčních tabletek ochrání ženu i před pohlavními chorobami?
Před intervencí odpovědělo „ano“ 1 % respondentů. Byť se jedná o nízký podíl, hrozí možné nebezpečí, že takto smýšlející žáci se pro nedostatek vědomostí v této oblasti mohou nakazit pohlavní chorobou. Zarážející je, že po intervenci tuto odpověď zvolila 4 % dotázaných. Po intervenci došlo k mírnému zvýšení odpovědí „ne“, a to na 78 % z původních 76 %. Odpověď „nevím“ zvolilo před intervencí 23 % dotázaných, po edukaci už jen 18 % žáků.
6. Pokud byste se rozhodli mít pohlavní styk s někým, koho znáte jen krátce (např. z večírku), použili byste kondom?
Před intervencí odpovědělo 78 % žáků „rozhodně ano“, 20 % žáků odpovědělo „spíše ano“. Po intervenci již možnost „rozhodně ano“ zvolilo 92 % respondentů a „spíše ano“ 3 %. Nehledě na edukaci se ukázalo, že 5 % žáků si nebylo jisto, zda by kondom použilo.
7. O interrupci se má každá žena rozhodnout sama, nikdo jí do toho nemá mluvit.
„Rozhodně souhlasím“ či „spíše souhlasím“ zvolilo před edukací 52 % respondentů. Po přednášce to bylo 48 % respondentů. Bez názoru na tuto problematiku bylo 22 % respondentů, po intervenci 16 % respondentů. S tímto výrokem „spíše“ či „rozhodně nesouhlasilo“ před intervencí 26 % žáků, po intervenci 36 % žáků. Je zde patrný nárůst odpovědí v tom směru, že by se na spolurozhodování o interrupci měl podílet i někdo jiný, zřejmě partner ženy, budoucí otec dítěte.
8. Do kolikátého týdne těhotenství lze provést interrupci? Tato otázka přinesla jeden z největších posunů ve znalostech respondentů. Před edukací uvedlo celkem 81 % respondentů špatnou odpověď. Toto číslo není s ohledem na věk respondentů až tak překvapivé. Po edukaci již 85 % žáků správně vědělo, že interrupci lze v České republice provést do konce 12. týdne těhotenství.
9. Domníváte se, že je kondom spolehlivou ochranou před pohlavními chorobami a virem HIV?
Již před edukací 93 % dotázaných správně uvádí, že kondom výrazně snižuje riziko, 7 % dotázaných uvádí, že je ochranou 100%. Po edukaci již 100 % respondentů odpovědělo správně.
10. Po nakažení virem HIV propuká onemocnění AIDS… V prvním dotazníku uvedlo 15 % respondentů, že tato nemoc vypukne do jednoho měsíce od nakažení. V druhém dotazníku se již tato odpověď neobjevila. Výrazný pozitivní posun byl zaznamenán u odpovědi, že onemocnění AIDS vypukne do jednoho roku od nakažení, kdy v prvním dotazníku tuto odpověď uvedlo 40 % dotázaných, v druhém dotazníku 4 % dotázaných. Lze konstatovat, že před provedenou intervencí měli žáci poměrně chabou představu o tom, po jak dlouhé době onemocnění AIDS propukne. Správně v prvním dotazníku odpovědělo, že nemoc AIDS propukne 7-10 let po nakažení se virem HIV, celkem 45 % žáků, po edukaci takto odpovídá již 93 %. Zde je patrný více než dvojnásobný počet správných odpovědí.
Hodnocení a závěr
Na základě analýzy dat bylo zjištěno, že ve většině otázek byl v porovnání mezi prvním a druhým dotazníkem zaznamenán výrazný pozitivní posun ke správným odpovědím. Avšak z některých odpovědí je patrné, že žáci ani po provedené edukaci nemají stále dostatek informací.
Prostřednictvím přednáškové činnosti se zaměřením na zdravotně výchovná témata můžeme i my, sestry, významně ovlivnit postoje, znalosti a chování dětí. V žácích vzbuzujeme díky svému zdravotnickému vzdělání a postavení sestry ve společnosti větší důvěryhodnost a erudovanost. Literatura u autorky
Bc. Lenka Václavíčková, mezioborová JIP, Nemocnice Frýdlant, lenkavaclavickova@seznam.cz
Počet HIV-pozitivních v ČR mezi lety 1986 a 2013