Do programu druhého ročníku cyklu konferencí zařadil organizátor téma Sestra jako zdravotnické univerzum, nad kterým se sešli účastníci konference v českobudějovickém hotelu Gomel 10. června 2010. Odbornými garanty tohoto cyklu konferencí jsou proděkanka pro pedagogickou činnost a vedoucí katedry ošetřovatelství ZSF Jihočeské univerzity prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D., a zástupce přednosty Ústavu sociálního lékařství LF UK Hradec Králové prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Mediálními partnery jsou časopisy Sestra, Zdravotnictví a medicína, Pacientské listy a internetové portály Eunio.cz a Ošetřovatelství.info.
Tématem první přednášky konference autora Mgr. Václava Šnorka, klinického psychologa z Nemocnice České Budějovice a ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, byla pracovní motivace a spokojenost. Vše samozřejmě vztaženo k práci sester. Co člověka motivuje v jeho konání, proč se chová určitým způsobem, proč je aktivní a jakým směrem je jeho aktivita zaměřena? Za vším hledejme základní jednotku motivace – motiv, resp. potřeby, zájmy, hodnoty, postoje, ideje, ideály… Existuje řada teorií -– motivace orientované na potřeby (např. Maslowova, Herzbergova), či motivace orientované na proces (expektační teorie, teorie spravedlnosti). Jazýčkem na vahách motivace je také typ osobnosti ve vztahu k práci. Závěr prezentace věnoval Mgr. Šnorek shrnutí podmínek pracovní spokojenosti, ke kterým patří náplň a charakter práce, sociální podmínky výkonnosti pracovníků, pracovní perspektiva, managament, vztahy se spolupracovníky, organizace práce, fyzické podmínky a úroveň sociální péče.
Řečnický pult patřil Mgr. Šnorkovi v průběhu horkého letního dopoledně ještě jednou. Tentokrát se zaměřil na konflikt rolí – komunikaci na pracovišti. Jaká je sestra z pohledu sociální psychologie, jaké jsou její sociální role a sociální pozice? Převládá v multidisciplinárním týmu princip komplentarity nebo konfrontace? Jak funguje multidisciplinární tým, slouží-li komunikace jako výměna transakcí? Není týmu bez interpesonálních konfliktů. Otázkou je ale jejich zvládání a zároveň uvědomění si pozitivních aspektů agrese. Proto je důležité vyjasnění si pozic sestra–lékař–psycholog apod., kompetencí a odpovědnosti jednotlivců a respektování atributů, jako je autorita, moc, sebeúcta a sebepřijetí. Přijmeme-li sami sebe, budeme schopni přijmout i autority. Závěr přednášky proto patřil desateru sebepřijetí.
„Vlivem globalizace nám téměř před očima vyrůstá nový, multikulturní svět, ve kterém je nutno zajistit všem minoritám rovnoprávný přístup ke kvalitní zdravotní péči,“ uvedla téma Sestra jako zdravotník v multikulturní péči prof. Tóthová. Profesionální zdravotní péče má podle jejích slov být kulturně citlivá, kulturně vhodná a kulturně kompetentní. Praktická část sdělení patřila prezentaci výsledků šetření na téma přístup ke zdraví čínské a vietnamské minority. Obecně jsou obě minority charakteristické péčí o své zdraví, respektují význam prevence jak u sebe, tak u svých dětí, a disciplinovaně docházejí na preventivní prohlídky či navštěvují specializované poradny (např. prenatální), žádná vyšetření a léčebné výkony neodmítají, uznávají pouze porod v nemocnici apod., menší zdravotní problémy však řeší doma za pomoci tradiční asijské medicíny.
„Povaha interakce lékař–sestra se zásadním způsobem mění, nastává odklon od tradičního vztahu se značnými rozdíly v síle a vlivu. Sestry a lékaři se budou stále více stávat rovnocennými partnery,“ uvedl k tématu Pracovní činnost sestry z pohledu lékaře MUDr. ing. Michal Šnorek, kardiolog z Nemocnice České Budějovice. Mezi faktory ovlivňující vztah sestra–lékař patří organizace práce na pracovišti, osobnostní charakteristika lékaře, schopnosti a dovednosti sestry. „Neplatí, že sestry s vyšším vzděláním se cítí vnímány jako partner lékaře v péči o pacienty častěji než sestry se středoškolským vzděláním,“ zdůraznil přednášející.
Nejčastější konflikty z pohledu sestry vyplývají ze špatné komunikace, zvyšování kompetencí sester či naopak podceňování jejich práce, vzájemného nepochopení rolí, osobnostních charakteristik lékaře, únavy a vyčerpanosti z práce, ale negativní roli může hrát i sexuální obtěžování (harassment). Co tedy mohou lékaři udělat pro zlepšení vztahu lékař–sestra? Uvědomit si význam týmového přístupu, spolupráce, vzájemné závislosti a kooperace. Závěr přenášky patřil citátu Leonarda Fagina (Univerzity College London): „Nepředpokládejte, že sestry mají vykonávat podřadné práce nebo že jsou méně vytížené než vy.“ „Bez sester by bylo fungování zdravotnických organizací a služeb téměř nemožné, jsou stále středem pozornosti,“ konstatovala na úvod své přednášky Náplň práce sestry aneb Povolání budoucnosti Mgr. Nina Müllerová, vedoucí Centra řízení kvality FN Plzeň.
S využitím údajů ÚZIS 2010 shrnula neustále diskutovaný nedostatek sester. Situace v jednotlivých krajích je nyní poměrně stabilizovaná, většina krajů již nedostatkem sester netrpí, případně se pohybují pouze „pod hranicí“. Mgr. Müllerová citovala z výsledků bakalářské práce hledající odpověď na otázku, proč chybí sestry. Podle výsledků dotazníkového šetření jsou důvody nedostatečné finanční ohodnocení, nízká prestiž, fyzická a psychická náročnost, přesčasy… Jsou překračovány kompetence sester? S tímto tvrzením souhlasilo 60 % respondentů (sester), kteří uváděli, že pracují za lékaře a nižší ošetřovatelský personál. Z dalších citovaných údajů vyplynulo, že v době nutných registrací je dnes více než 90 % sester již registrovaných, což v roce 2010 představovalo 101 093 osob.
Tématem přednášky byly také nejčastější vykonávané činnosti sester podle spektra vykazovaných výkonů, legislativa a změny v ní, a samozřejmě s tím související vzdělávání. „Vzdělání bude konkurenční výhodou. Sestry tak tvoří vědomostní kapitál organizace, a tuto konkurenční výhodu si zdravotnické zařízení nekoupí, musí si ji vytvářet a kultivovat,“ shrnula téma profesní kompetence sester Mgr. Müllerová a na závěr dodala: „Techniku si dnes za peníze může koupit každý, o znalostní zaměstnance vzniká konkurenční boj. Povolání sestry je povoláním budoucnosti.“ Závěr konference patřil přednášce MUDr. Michala Krčmáře, Ph. D., z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, kterou jako bonus zajistil pro účastníky generální partner projektu společnost Apotex. Ač mimo téma konference, vzbudila problematika močové inkontinence v podání dr. Krčmáře v účastnících zájem i přes množství přes den získaných informací a stoupající teplotu v sále.