Slovo stres pochází z anglického „stress“ znamenajícího v překladu „stlačit, vytlačit“, v našem případě se používá ve smyslu tlaku na psychiku. Volně bychom ho také mohli vyložit jako utahování, stahování smyčky kolem krku. Podle Velkého lékařského slovníku je za stres považován stav, který je „obecnou odezvou na jakoukoli výrazně působící zátěž, ať už tělesnou nebo duševní.
Při stresu se uplatňují vývojové mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí (adaptační syndrom)“. Je známo, že určitá míra stresu je pro organismus zdravá a užitečná. Pozitivní stres, eustres, vzniká při radostném dosažení cíle. Takový stav člověka aktivuje a motivuje ke změnám nevyhovujících podmínek. Dochází k mobilizaci sil, zvýšení koncentrace, představivosti, síly a produktivity, a tak je pozitivní stres nezbytný pro náš aktivní život.
Zátěž a požadavky
Vzniká-li pozitivní stres - eustres - při dosažení radostného cíle, pak distres - stres negativní - vzniká po překročení individuální hranice při vyrovnání se se zátěží. Člověk cítí přetížení, bezmoc a zoufalství a může dojít až k úplnému vyčerpání jeho organismu. Faktory, jejichž působením se organismus dostává do stresu, označujeme za stresory.
Stres se nejčastěji objevuje u rizikových profesí, jakými bezesporu jsou práce ve zdravotnictví. Také sestry musejí k práci přistupovat s maximálním nasazením, pečují o nemocné a starají se o jejich návrat do běžného života. Jsou vystaveny neustálé psychické zátěži a na jejich schopnosti, dovednosti a znalosti jsou kladeny vysoké požadavky. Tak může vzniknout dlouhodobý stres, který se může za určitých okolností projevit jako nepříjemné subjektivní prožívání až selhání organismu.
Typické stresové faktory
Pokles elánu a zaujetí pro práci se označuje za „vyhasnutí, vyhoření“ a je označeno termínem „syndrom vyhoření - burnout“. Je důsledkem dlouhodobého stresu a neadekvátního vypořádávání se s psychickou a fyzickou zátěží. Je popsán jako ztráta úcty k lidem a ztráta zájmu o spolupracovníky i klienty. Riziko vzniku syndromu vyhoření je vyšší u profesí, u nichž jsou kladeny požadavky na intelekt ve spojení s časovým rozhodováním. Vzniká postupně a nenápadně, avšak jeho konečný stav může být zničující.
Mezi typické stresové faktory patří např. pracovní režim, služby o víkendech a o svátcích, směnný provoz (změny rytmu spánku a odpočinku), zodpovědnost za nemocného, pocit nedokončené práce, chronický nedostatek sester, rychlé a správné zhodnocení situace, prožívání těžkých stavů klientů a jejich smrti, psychická a fyzická náročnost, požadavky na manuální zručnost, vědomí rizika infekce, nedostatečná prestiž oboru…
Zdroje stresu
Sestra na pracovišti průměrně denně ujde 11,5 kilometru, 96 minut stráví v předklonu a 392 minut stojí. To vše může přispívat ke vzniku pracovního stresu. Pokusila jsem se pomocí dotazníku vymezit hlavní stresory působící na sestry. Výzkumu se účastnilo 100 sester z oddělení JIP a ARO ve FN Olomouc a proběhl od prosince 2004 do ledna 2005. Sestry měly označit, co považují za zdroj stresu. (tabulka 1) Z šetření vyplynulo, že sestry za nejčastěji se vyskytující stresor na svém pracovišti považují riziko infekce (36 %), následovala psychická náročnost (25 %) a nedostatek financí (21 %).
Dále mě zajímalo, jakými způsoby sestry předcházejí stresovým situacím, bojují nebo zmírňují. (tabulka 2) Proti stresu nebo zátěži sestry bojují tím, že se snaží být co nejvíce s rodinou (48 %), vypovídají své přítelkyni (43 %), nebo příteli (38 %). Ke kompenzaci stresu téměř neslouží marihuana (99 %), sedativa (94 %), analgetika (84 %), ale ani jóga (84 %). Proti vzniku stresu můžeme bojovat různě, počínaje relaxačními cvičeními až po správnou životosprávu, přičemž slovo relaxace znamená uvolnění, povolení, zmírnění; ustálení rovnovážného stavu; proces nebo stav uvolnění psychického a tělesného napětí. Budeme-li tedy uvolněnější či odpočinutější, prospěje to nejen našemu zdraví a pracovní výkonnosti, ale také budeme vyrovnaněji řešit zátěžové situace. Je na každém, který způsob zvolí a co mu bude vyhovovat.
Dana Valášková, kardiochirurgická JIP FN Olomouc (dankanet@seznam.cz)