„Tak, paní, teď si rukou trochu zacvičte a já vám odeberu krev.“ Tahle věta zazní v každé nemocnici snad tisíckrát denně.
V Nemocnici milosrdných bratří v Brně však byla v pátek občas pronášena trochu třaslavým hlasem. U lůžek pacientů skládali praktické maturitní zkoušky budoucí sestřičky a také bratři.
Absolventi nemohou samostatně pracovat
Současní absolventi nemohou samostatně pracovat, tomu také odpovídá mizerný plat kolem 11 000 korun při nástupu. A za takové peníze nikdo dělat nechce.
„Je to skutečně tak. Letos nám maturuje 197 žáků, z nichž devatenáct je chlapců v pěti třídách oboru zdravotnický asistent a v jedné třídě zdravotnického lycea, což je vlastně širší příprava na vysokoškolské vzdělání. Ovšem z tohoto celkového počtu do praxe odejde jen minimum žáků, většina z nich hodlá ve studiu pokračovat,“ řekla Právu profesorka ze SZŠ Jaselská Zuzana Číková.
Podle zákona 96 je totiž absolvent zdravotnickým pracovníkem s maturitou bez registrace, což v praxi znamená jen omezené kompetence a také omezený plat. Proto 90 procent absolventů pokračuje dál na vysokých či vyšších odborných školách, kde již končí jako specialisté, například diplomovaná sestra, porodní asistentka či všeobecná sestra.
„Absence pomaturitních sester na odděleních je však kvůli tomu citelná,“ sdělila Číková. I přes problémy, které zdravotnické školství zažívá, je však o tuto profesi alespoň v Brně stále zájem. Příští školní rok otevřou na této státní škole pět tříd pro 150 studentů zdravotnického asistenta a jednu třídu lycea pro 30 žáků.