Podle předem připraveného scénáře vystupuje herec například jako agresivní pacient nebo jako pozůstalý, řekl novinářům zástupce přednosty anesteziologicko-resuscitační kliniky Václav Zvoníček.
V komunikaci s pacientem má podle Zvoníčka zdravotnictví stále dluh. Lékaři ani střední zdravotnický personál se podle něj dříve neměli tyto dovednosti kde naučit. Profesionální herce při výuce podle něj používá prestižní americká klinika Mayo, s níž svatá Anna spolupracuje.
Herec podle zkušeností tamních lékařů umí modelovou situaci zahrát tak, jak by to ochotník nebo dobrovolník nikdy nezvládl. Na přípravě scénářů se podílejí i psychologové.
Simulace trvá 15 minut. Herec je při ní zavřen sám se studentem v místnosti, která vypadá jako tradiční nemocniční ordinace či ošetřovna. Student nemá za zády pedagoga a cítí se tak mnohem víc jako v reálném prostředí.
„Herec hraje například scénář agresivní pacient. Student si musí umět poradit, něco udělat, začít se s ním prát nebo mu něco říct,“ uvedl Zvoníček. Situaci nahrává kamera. Cílem podle lékaře není studenta chválit ani kritizovat, ale situaci s ním potom rozebrat. Rozbor patnáctiminutové simulace trvá i hodinu.
Na vzdělávání získala svatá Anna evropskou dotaci, celkové náklady projektu činí 33 milionů korun. Další podobný projekt za osm milionů korun se věnuje vzdělávání pedagogů.
Podle náměstkyně pro ošetřovatelskou péči u svaté Anny Jany Zvěřinové nelze říct, že by absolventi středních zdravotnických škol přicházeli do nemocnic s konkrétními neznalostmi. Někteří studenti prý mají v práci vynikající výsledky a dostávají se běžně na operační sály. „Jsou naopak studenti, se kterými se loučíme už v době zapracování,“ uvedla.